Prolog |
Toto dílko jsem psal nadvakrát, protože právě ono bylo rozděleno tím smutným okamžikem. Je to zkrácený přepis závěru dědový modlitby, kterou míval děda pověšenou nad postelí. |
|
Dědova modlitba |
Pociťuji, jak den ode dne ztrácím sílu. Byl jsem pyšný na to, že se stále mohu ještě měřit s mladými, teď už vím, že bych byl směšný, kdybych se o to pokoušel. Dej mi sílu, abych přijal život tak, jak jej ty řídíš, ne mrzoutsky, ne lítostivě, ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě ty ještě povoláš a k tomu mi dej všechnu sílu srdce
Amen |
|
Názory čtenářů |
 |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|