Dílo #21886 |
Autor: | Piwor |
Datum publikace: | 19.12.2005 21:06 |
Počet návštěv: | 1181 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 1 |
Podzimní sníh |
Sněhové vločky myšlenek na zimu plují vzduchem, tak lehce, jako by si neuvědomovaly, že po dopadu na uslzený asfalt zaniknou. Taková kolektivní sebevražda. A přesto, že dosud žádná nepřežila, létají s nadějí na existenci, dokud i ta poslední neumře. Není to marnost? Přecházím přes silnici a šlapu po tisících hrobech maličkých vloček. Boty mám nasáklé jejich slzami. Nechci mezi nimi kličkovat ani tančit, snažím se jich pochytat co nejvíc. Protože z každé vločky umírající na mém těle cítím, jak mě prostupuje maličko z její naděje...
|
|
Názory čtenářů |
19.12.2005 21:13
logikJJ
|
no to je na přemejšlení
pláčou
pak šup
do rovu skáčou
(tím se vysvětlujou ty rovy prosáklý vlastníma slzama)
resumé
prostě netančíš v tom ještě podzimním sarjajtu |
20.12.2005 14:08
JaP
|
... mrkev |
21.12.2005 07:44
engelmar
|
Jo ale spousta jich dopadne na sněhový polštář a to pak vypadá nádherně. Já sníh prostě miluju a přesto, že bych se měl učit na zkoušky, tak jezdím na lyže. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|