Oni to nevidí nebo možná nechtějí že ta dívka, či snad běhna beze studu? Co obléká se do mlhy Co dlaně a nárty probité má hřeby Naskrz Co upíří špičáky rozevírá v bezelstném úsměvu A své ledové srdce se snaží procpat mřížkou do kanálu A místo slz se jí sypou z očí krystaly soli Její křik vyděsí jenom netopýry Po jejichž volnosti tolik prahne
Ta dívka, či snad běhna již brzy, brzy rozplete si vlasy A svět uvrhne do nicoty Které se obávají mudrci I sami bohové
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'detska_cisarovna', 13.12.2005 09:34.
ono se to otevírá ... a zas zavírá ... a ten konec mi připadně hodně úpadkouvej ... ale což ... já rád pointy na závěr tady je pointa uprostřed a na začátku
no, tady asi platí, že za správných okolností je každá dívka běhnou beze studu
a není v tom nic, nic! co bych už nečetla jinde... a je to škoda
jediný, co se mi vážně líbí, ...sakra, dobře, dobře, ty tři verše s tím ledovým srdcem skrz mřížku kanálu, to je dobrý moc
a pak ty rozpuštěný vlasy... ale ty jsi trochu zazdila