Dílo #21594
Autor:Saidhi
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.12.2005 22:27
Počet návštěv:701
Počet názorů:1
Hodnocení:

Prolog
Věnováno té nejlepší osůbce na světě, co znám.

Jsem moc ráda, že tě mám a nadevše si toho vážím. Každý člověk je jedinečný, ale ty jsi mnohem víc než jen to...
Jsi Keltan, moje malá vlčice...
...a má nejlepší přítelkyně...
Stopy ve sněhu

Sněhové vločky bíle se snášejí,

tiše šeptají.

Myšlenky vysoko k nebi vzlétají

a tebe hledají.

 

Vidím jen stopy,

stopy bez osnov.

Kdo to pochopí,

ten příběh beze slov?

 

Luna se vznáší v bělostné nádheře.

Nic se jí neboj, zaklepej na dveře.

 

Bezhvězdná noc je tvým domovem.

Jak sněhové vločky...

Ty patříš taky sem.

 

                     Do divočiny...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Saidhi', 10.12.2005 22:28.

Názory čtenářů
10.12.2005 23:02
Zamračený_mnich
Lehce zavádějící (od poezie?)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)