Dílo #21557
Autor:Jony
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.12.2005 08:24
Počet návštěv:881
Počet názorů:2
Hodnocení:3

Prolog
když je člověku opravdu blbě, zkouší to i volnym veršem...
A pro Kurta bych taky občas umřel...

Znáte je! Jsou všude.

Andělský oči, úsměv ďábla

a rajcovně si topí prsa v pentagramech.

Slzy jak symbol citu pro Palacha.

A nohy v těžkejch botách

Jdou si dál… Pro modly žijou

A jednou možná… snad

otočí se zády

a my přestaneme žít.

Taky je mi občas takhle blbě,

když lidi skáčou z oken

a rvou si vzteky vlasy.

A pro Kurta bych taky

občas umřel…

strachy.

Epilog
kamenujte...

Názory čtenářů
09.12.2005 10:49
marťánek paní Koutné
působí na mě úzkostně a beznadějně... to jí ovšem neubírá na kvalitě*
09.12.2005 11:38
henadi
na mne taky uzkost...Kurt...hned jsem si vybavila Kurta Cobaina...*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)