LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #21282
Autor:	Rybi
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	27.11.2005 15:03
Počet návštěv:	1348
Počet názorů:	5
Hodnocení:	7
Patří do archívu:	<Soukromý> Albireo: Albi má nejradši - 2005

Prolog

když budeš hodnej...

omílaná kartónovka

uplynulo devětsedevadesátdevět nocí
ocejchovala jsem nás jako Já a Ty
a s hořkopádným klidem složila
všechny tvé pohledy za mé levé rameno
rekvizitáři do krabice pro jiný snílky...

neměli jsme jedinou společnou fotku
ani jednu co bych mohla roztrhnout
a poslat tu smutnou vlaštovku
s tvým vyumělkovaným úsměvem herce
na konci křídla směrem ke koši

a mohla bych tě žalovat za piercingy v srdečních síních
jenže teď ne, já mám talent na bolest
tak jsem si je všechny vyrvala
ty studený okovy po tobě
řízl jsi nás oba tenkou nití a jen já umim šít

sebrala jsem všechny podprsenky cos mi kdy svlíkl
zhrozila se nad tím závratným počtem
nad absencí háčků, mašliček a všech urvaných
smutných medvědích očí jak jsme je v posteli otáčeli
styděli se za zmoklý vlasy a nevysvlíknutelnou nahotu

uplynulo devětsetdevádesátdevět nocí
a já přišla na to že mě nedovedeš rozplakat
nedovedeš mě rozesmát
a nedokážeš mě přinutit cítit
vrátím ti všechny podprsenky co zažily tvý rozepínání
vyfotím tě tajně ze směru pravýho ramene
až budeš koukat za mý levý
ocejchuju tě jako vlaštovku
a v černý krabici tě předám
sobě samé jednoho dne kdysi včera...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Rybi', 27.11.2005 17:31.