| Dílo #21231 | ||
|---|---|---|
| Autor: | jacey | |
| Datum publikace: | 24.11.2005 22:11 | |
| Počet návštěv: | 1066 | |
| Počet názorů: | 4 | |
| Hodnocení: | 3 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| A mezi nima Ty | ||
| ||
| Epilog | ||
| ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
24.11.2005 22:24 Rybi |
je to jako téměř vždy uplakané, Verunko nevím, co je to za zmetka, co tě tak trápí :( ale do háje s ním, jestli přošvih poslední tramvaj konečná stanice Ty když tam budeš plakat schoulená v klubku přejdou tě (jako každého) osuš očička vyřvi se nech popraskat okenní tabulky svým smutkem a pak si nalep úsměv a synchro s ním zabal srdce do měkký vaty aby ti ho nikdo neotloukl stěny srdečních síní jsou strašný jako u starých domů žádnej sádrokarton cihly a ty bolej... |
25.11.2005 09:24 Janina Magali |
Je třeba se vyplakat - když něco bolí... A plakat v básních není hřích...uleví se...bude líp:-) |
| 25.11.2005 14:31jacey |
Rybi, to je hrozně moc pěkně řečeno a já vím, že všichni máte pravdu.. Ale chce to ještě trochu času.. Děkuji.. :) to Janina Magali: právě v to věřím.. :) |
| 27.11.2005 22:41Mario Czerney |
co nevyléčí čas, to prohlídne smrt |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|