půl jedný večer v kuchyni s úplňkovým světlem přemlouvám se ke spánku zatímco kolem tancujou jiný varianty nás dvou a pak únavou skapou do šálku přede mnou za hranicí otupění schovám se do dveří vybledlý ruce pověsím na kliku aby mě nikdo neviděl a zaťatý žíly stvoří linie prstů jako starý kmeny pro přehlížení jako starý kmeny pro zakopávání a pak v tichu sama oslavím úmrtí duševních múz |