LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #20366
Autor:	Nechci
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Miniatura
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	14.10.2005 21:56
Počet návštěv:	2507
Počet názorů:	16
Hodnocení:	16 3
Patří do archívu:	<Soukromý> stanislav: co mi se líbí, <Soukromý> Pomerančová: Dotklo se

Umíráček

zafixovat si

za každou cenu

zlomeninu srdce

doživotním fáčem

najít si práci

najít si ženu

zabydlet se v budce

jako chudáček
ptáček

Počet úprav: 18, naposledy upravil(a) 'Nechci', 05.04.2016 23:17.

Názory čtenářů

14.10.2005 22:40

Faun

Jo, není to sice moc poetické, ale ryje rýhy do mý kůže.

t

15.10.2005 11:15

Filip_Kolegar

Doživotní... t

15.10.2005 12:41

Montrealer

Mně se to líbí tak, jak to je....*

16.10.2005 13:53

Repulsion

Je to pěkné, ale s obsahem nesouhlasím, i když rozumím.
Ona i zlomenina srdce se časem zhojí. Vím o čem mluvím, prodělal jsem velice komplikovanou otevřenou, hojila se několik let, ale nakonec se zahojila takřka bez jizvičky.

Pracovat pro obživu je, pravda, někdy otrava. Mnohem lepší by bylo mít rentu a dělat jenom to, co člověka baví a na co má právě chuť. No jo, ale když člověk nedokázal včas zbohatnout, nic jiného se dělat nedá.
S ženou jsou taky někdy problémy, ale to také patří tak nějak k životu.
A nějakou tu budku začne člověk časem potřebovat. Mám za sebou období, kdy jsem prostě vandroval z místa na místo. Bylo to fajn, ale i to se časem omrzí.

Takže s tím chudáčkem ptáčkem v závěru se neztotožňuju. Ale jak říkám - chápu to. Když jsem byl mladší, míval jsem často podobné pocity. Většinou z toho člověk vyroste.
*

16.10.2005 14:01