„uvolněte se prosím“

...

v kaluži plné kamenných tváří

u tramvajové zastávky

zrcadlí se skořápky duší

je podzim, a tak spadly z nebes

byla to rána, Bůh sedl si vedle mne

nepřipoutaný

a

sanitka měla zpoždění

...

„uvolněte se prosím
život je hra“

...

u zatuchlé lavičky

praskám z keře kuličky

podpatkem ze silikonu

Bůh sedl si vedle mne, svačina na klíně

zbraň vystřelila

raz

dva

monotón

a

já už nevěřím, slyšíte!!!

...

„uvolněte se prosím
vždyť času je dost“

...

dlouhou šedou mílí

běh na čas

se životem na kolečkách

má naděje vypadá jako srdce kluka

co chtěl být všude první

(nepřipoutal se a sanitka vůbec nepřijela)

...

„uvolněte se prosím
zítra je taky den“

...

víš co

Bože?

šouráš se vedle mne v prošlapaných papučích

a