Dílo #19140
Autor:Pilar
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.08.2005 18:57
Počet návštěv:1357
Počet názorů:4
Hodnocení:2 1

Skleník je zevnitř od deště



Dny se znamením bílých motýlů

šeptaly o ranním dešti

že těžko věřit       potopám

po odlivu moře

 

tak trochu od krve

mé bílé solné zdi

taktně mlčí

 

mokré sklo se lépe tříští

tak nech mě ještě     chvíli

rozbíjet sklenky       na prach

než se vrátíš k moři

 

a nemusíš mít strach

střepy ti dám         všechny

jen nevím      jestli

                         doruda


Názory čtenářů
21.08.2005 19:02
Kvičík Douda
Rozbýjet sklenički bi se ti zachcelo...
a střepi do ruda...
Todle mi přypadá jako umnění nebo aspon pokus o...
Ale já tomu přece nerozumym...*
22.08.2005 00:10
Pišta_Hufnágl
No, já poslední řádek nepozorně přečetl jako "neruda", a dojem z celého textu je v háji... Tak či tak, není to můj šálek čaje..

Jen mě u toho napadl popěvek "Okno je orosené, a dítě prstem čmárá do té rosy kosí šlápoty..." Asi to rozpracuju, přijde mi to povedné. Díky za inspiraci..:)
22.08.2005 17:02
Mat
Možná...kdyby se to trochu doladilo, uhladilo
je to takové....hranaté :)
11.01.2007 10:51
ztratila
Velká emoce a je vidět, že máš vkus, ale dobrý celkově to není. Něco tomu chybí, ta literatura asi.)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)