Dílo #19093 |
Autor: | Rowenna |
Datum publikace: | 19.08.2005 08:07 |
Počet návštěv: | 2567 |
Počet názorů: | 17 |
Hodnocení: | 16 |
No vážně, někdy to tak je |
Vážně, když líbám svou vnučku v jednom z těch prťavých miniměst a oblouky světel nad gotickým kamením blikají jako rejnoci jako elektrické ryby jako velké huby plné zlatých zubů vážně, když líbám svou vnučku někdy do dlaní, někdy do vlasů stane se, že silnicí běží pes je krásný, urostlý, má krvavou ránu někde na hýždi, běží, běží, motá se sedím v té škatuli, v tom autě vedle přišpendlené vnučky má dcera, amatér, břídil řídí své auto, bliká si jako blázen kličkuje jako zajíc, vědět že lidé existují jako stigmata na mé kůži, sederu ji pod koberec sroluji nahatá, bez kůže si úpět, skotačit vážně, líbám svou vnučku do dlaně koukáme si do očí a říkám: pozor někde mezi Zavadilkou a Zručí běží pes jestli už nedoběhl ke smrti, vážně někde, v prťavém miniměstě s gotickými oblouky líbám svou vnučku a je mi k zdechnutí |
|
Epilog |
Vnučka stojí, bojovnice rozčepýřená, pod každou paží jednu svou hračku, proti ní její bratranec, ona slzy jak hrachy, a huláká: „Babičko, pomoc.“ Chovejte se rozumně. Řekněte: „Nanynko, poděl se s Michálkem.“ Rozhlédnu se kolem dokola, jestli nikdo nekouká, a odnesu tu uvřískanou holčičku i s její kořistí do bezpečí. A v žádných novinách nepsali, že támhle kousek od Zruče našli uhynulého psa. Koukla jsem aspoň laskavě na toho svého Falka, který si ve spaní hrabe tlapkama. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Rowenna', 19.08.2005 11:07.
Názory čtenářů |
19.08.2005 08:51
Cekanka_ucekana
|
Máš recht, proč by se dělila, proč se musej děti dělit a dospělí ne? To mi vrtá hlavou už hodně dlouho. Taky jsem Martinu bránila vlastním tělem, aby nemusela pučovat hračky hnusnýmu Kájovi, kterej jí je vždycky rozbil! |
19.08.2005 08:58
Rowenna
|
No vidíš, já to takhle ještě nedomyslela, jde jenom o to, že když mě volá na pomoc, tak mi přijde zcestné nepomoci...
není to dělení a půjčování hraček proto, abychom nevychovávali sobecké spratky? nebo tak nějak? |
19.08.2005 09:02
Krokodýl
|
to je nádherné....takové....životní.....realistické....život |
19.08.2005 09:17
Wopi
|
fajn fajn fajn |
19.08.2005 09:33
hajka
|
sice to asi o tom je, o výchově k nespratkovství, ale pak v reálném životě se s Tebou taky skorem nikdo o nic nepodělí, tak nevím....
a jako malý holce mi vždycky přišlo děsně nespravedlivý, že mám ségře furt jenom něco pučovat, když jsem si s tím hrála první... |
19.08.2005 10:19
midiman
|
Dobrý čtení* |
19.08.2005 12:03
Zbora
|
t. |
19.08.2005 12:20
Hester
|
moc fajn *** |
19.08.2005 12:46
Ticha_duse
|
super....:o)
ironie osudu, prave mi tu hraji Hm... a jejich pisen, ve ktere se zpiva "mej rad sveho Karla, sveho kamrada" :o)) - to je spesl pro Cekanku :o) |
19.08.2005 13:54
romi
|
* |
19.08.2005 14:17
Faun
|
... za rejnoky se zlatýma zubama T* |
21.08.2005 19:35
Cekanka_ucekana
|
Rowenna napsal(a): No vidíš, já to takhle ještě nedomyslela, jde jenom o to, že když mě volá na pomoc, tak mi přijde zcestné nepomoci...
není to dělení a půjčování hraček proto, abychom nevychovávali sobecké spratky? nebo tak nějak? no jo, ale když ti ten nesobeckej spratek vyroste a rozdělí se o dědictví po babičce s kámošem z písku, tak dostane doma přes hubu, já si myslim, že by se spratci měli učit, že je to jejich a když to pučit chtěj, tak ať si to pučej a když to pučit nechtěj, tak ať to nepučujou a v případě, že to pučej, tak riziko, že o to přijdou, berou jen na sebe. Vono stejně z nikoho nevychováš nesobeckýho nespratka, když ho budeš nutit pučovat kýbl |
30.08.2005 22:00
apendyks
|
překrásné obrazy * |
14.09.2005 14:38
josefk
|
krásně |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|