chtěla jsem o smrti život ji ale přehluší zvony srdce prochvívají a šepoty v chrámu po staletí na Velehradu vstupují do duší prosby o žití ještě den štěstí! alespoň jeden den klenba pokleknout přiměje k pokoře pláči očistnému není pomoci dík místu posvátnému
je smutno
a uklizeno
odpusť mi mé viny, i já odpouštím
Počet úprav: 9, naposledy upravil(a) 'Diotima', 15.08.2005 11:12.
dělám to za pochodu ... ale dnes to byl takovej zvláštní mystickej zážitek ... už dlouho jsem nepodlehla tak očistnýmu pláči jako při vyzvánění velehradských zvonů ... tohle poutní místo tě vede ke katarzi ... když vnímáš