Ve vykotlaném stromě
si hnízdím, straka hloupá
mám málo drápků, spárů
abych si zachytila
tu letmou vůni vnoučka
když slunce vyšísuje
poslední zářez v troškách
těch pilin panen z hader
hladím si opatrně
svou kůži
hada
ježka
svou kůži ploten
ve kterých shoří
zvolna a s táhlým nářkem
přihlouplá panna z pilin
přihlouplá bába
kloučka