stříhat poslední nitě
na šatech do deště
berete mi nůžky
prý ostré
jako by v rámu nebylo sklo

přinesl jsem ti zahradní
nechala jsi je ve skleníku

otevíral jste dveře
světlo jimi nebylo
jen vaše květina ve výstřihu
ale modlám lámu nohy
                          až na konci ulice
                                             jsem bez šatů 
nepros, říkal jste

 nechoď
já nerad

neuměle tesám vám do tváří
trochu víc že smím
                     ty střepy kolem
                               mají oblé hrany
skleníkové květinky
                         na šatech

slečno, děkuji Vám

na Petříně už nesněží
co kdybychom si tykali