Vaše díla  Vaše sbírky  Avíza  Názory  Vámi hodnocená díla  Vaše názory  Historie  Oblíbení autoři  Vaše stránka 

Dílo #17785
Autor:Zlý_wětry_vod_řeky
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.06.2005 14:46
Počet návštěv:3783
Počet názorů:19
Hodnocení:15
Patří do archívu:<Soukromý> Antifedhaw: Nádherné věci

Prolog
ve skutečnosti jsi hubenější než si myslíš, blízká slečno..
jsi tak hubená že by ses mohla schovat za vlastním sebevědomím a tam se v klidu utřást zimou..





ležel jsem na chodbě
úplně nahý
až v daleké cordobě najali
na mě vrahy
a všechny dlahy
co jsem si před zrcadlem
vsunul pod víčka
mým sádlem a ošklivostí
plnila se rakvička, zcela bez cukru



Hello darkness, my old friend;
I've come to talk with you again.
Because a vision softly creeping
Left its seeds while I was sleeping,
And the vision that was planted in my brain
Still remains within the sound of silence.

In restless dreams I walked alone,
Narrow streets of cobblestone.
'Neath the halo of a street lamp,
I turned my collar to the cold and damp
When my eyes were stabbed by the flash of a neon light
That split the night, and touched the sound of silence.

And in the naked light I saw
Ten thousand people, maybe more.
People talking without speaking,
People hearing without listening,
People writing songs that voices never shared.
And no one dared disturb the sound of silence.

"Fools," said I, "You do not know
Silence like a cancer grows.
Hear my words that I might teach you,
Take my arms that I might lead you."
But my words like silent raindrops fell,
And echoed in the wells of silence.

And the people bowed and prayed
To the neon god they made.
And the sign flashed out its warning,
In the words that it was forming.
And the sign said, "The words of the prophets
are written on the subway walls
And tenement halls, and whispered in the sounds of silence."
-Simon and Garfunkel;The Sound Of Silence;The Graduate(1986)
Anorektické otčenáše

Poplivali mi prsa                           a  kosa místo holubice, vypustili mi nad hlavu

     do očí vepsali mi hřích a studenou kávu,

        smích a pero co pávu vytrhli z ocasu                za krásu

                                   dřív než ho rozřezali do polévky, kterou nutili mi jíst

                                       bratr Zlomysl vyházel ptáčata z hnízd

                                                  křik a tupé rány

                                                    přeříkány

                                       anorektické otčenáše

 schovány poslední zbytky kaše ,

                                            poslední žaludeční křeče otráveny vůlí

najíme se mříží a napijem se smůly

                                             snad nás to trochu sblíží s noční vůní deště

                                           ještě;ještě;ještě;

 

bratr Zlomysl prodává za plotem opeřená tělíčka                       v peřínách sklenička

          vlastně jako by prodával Tebe, polámaná, mylně nechtěná

                a v labuť proměna, ležela vždy tak blízko, v mysli                         dny Ti zkysly             

                    nevědíc slečno ,šla jste pro ni celým světem zatopených dolů          

          pánem bolů  noční hlídač, jemuž slova se pletou s fernetem a cigaretou

                                  vnutil Ti tu trochu ošklivé stránky lásky, pro slzy  i otoky do rána splaskly

                                     co pro Ti nočním slizům sama zmůžeš?

                                        pochopím  že   nenávidíš muže

                                           s pupkem a bez růže v jednání

                                             vyhnáni z ráje, stydíc se za své Těla

                                                Adamova ústa oněměla

                                                      a jen Eva, než jí kosti zdaní

                                                       prožije své       

                                                            křižování

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Zlý_wětry_vod_řeky', 29.06.2005 15:03.

Názory čtenářů
29.06.2005 14:51
Seregil
Parádní...*t
29.06.2005 15:11
Biri
fuha, sila***
29.06.2005 15:21
Krokodýl
čupr :o) * silný zážitek
29.06.2005 16:18
Repulsion
Tohle je grafomanie non plus ultra. Akorát název je dobrý.
29.06.2005 16:23
Esmeralda
Skvělý...*
29.06.2005 17:08
Natasha
Prolog mi unikl, text sám zaujal.
29.06.2005 17:30
empathetic_embryo
moc moc..
29.06.2005 17:38
romi
něco na tom asi bude, ale jako celek mě to nějak nevzalo
29.06.2005 18:09
Burlev
určitý - neučitý dojem to ve mne zanechalo,
ale hodně slov - až moc, tvé předchozí se mi zdají lepší
29.06.2005 21:31
Mat
Síla...fakt že jo!!!
29.06.2005 22:05
Bastet
paráda
30.06.2005 23:14
Hester
prolog... a že miluju Simona a Garfunkela
a vubec celá skvělá :-)
07.07.2005 18:57
ashentree
nemám slov......

*****t
07.07.2005 23:09
Faun
Tvůj styl psaní mi sedí. Máš barevný a šťavnatý jazyk. Až překvapivě původní a neotřepané. No prostě se mi to líbí. t*
27.07.2005 11:56
Yvette
něco na tom rozhodně je, líbí se mi to
11.10.2005 19:40
Humble
Repulsion napsal(a):
Tohle je grafomanie non plus ultra. Akorát název je dobrý.
Taky se mi zdá :o)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)