Dílo #17064
Autor:Jan Urban
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.06.2005 07:59
Počet návštěv:1187
Počet názorů:9
Hodnocení:7

Místa utichlá

Pod skálou rozeklanou

větrem a vodou čirou

spí víla

těžkým snem

který jí duši plní

kolébavou písní

zkřehlou ranní oblohou

kryjící závojem

utkaným ze stínů

poslední výdech nešťastného Fauna.

 

Je ticho

a oči pod mrakem

obočí i hladkého čela

po kterém proudí vlasy v pramenech

aby uškrtily

poupata úsměvů naděje

nového dne

ve kterém Faun umírá

a víla probuzením

se mění v smrtku bezcitnou

co život kolem zháší.

 

 

Názory čtenářů
07.06.2005 09:45
Krokodýl
Faun je mystická bytost,škarohlíd - tedy,myslela jsem si to. A rekonstrukce Fauna byla první práce Michelangela :o))
....šklebící se Faun

líbí *
07.06.2005 09:52
Jan Urban


Stejně i víla je mystická. No, čas mi snad dává právo, trochu se zašklebit.
Krokodýl napsal(a):
Faun je mystická bytost,škarohlíd - tedy,myslela jsem si to. A rekonstrukce Fauna byla první práce Michelangela :o))
....šklebící se Faun

líbí *
07.06.2005 10:52
Rendy Brendson
Vnímám.. chmury...
07.06.2005 11:40
Seregil
..... dobré....*t
07.06.2005 11:54
isabell
Rendy Brendson napsal(a):
Vnímám.. chmury...
každý má své *
08.06.2005 16:09
Lady
Jak mám ráda víly a fauny
09.06.2005 20:18
Leon Chameau
Tichá a mystická vražda fauna. :) *
21.06.2005 08:12
majusa
dobré *
29.06.2005 14:14
Lu_Po
pocitovka ... se minula ucinkem ...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)