Já už to vážně nevydržím! Vyskočím z okna... v prvním patře.
Projdu se sšeřelou ulicí
a podřežu... pod sebou větev.
- Nevrátím se.
Doběhnu až k hučící řece
a utopím se... pohledem v červánečné obloze
se sluncem bezstarostně zapadajícím.
Ne, už to nevydržím!
Seberu odvahu a vystřelím... do světa křik svých slov,
že opouštím tebe a nalézám sama sebe. |