Až zas jednou budu
sedět na parapětě
v prostěradle
plným červený bolesti,

 

a budu ze sebe dělat
utrápenou chuděrku

 

zařvi na mě
plno hezkejch keců,
ať ti je sežeru
i s navijákem,

a přestanu nadávat na zkurvenej svět,
který mi tě přistrčil do cesty 

Vytrhni mi z ruky ty zasraný nůžky
a radši mi ustřihni vlasy
než žíly,
který už jen tak nedorostou 

Podívej se na mě těma očima,
s dlouhejma řasama,
který si mě  obmotaj
vždycky
i kdyby   jánevíco ..

klidně mi lži,
hlavně uklidni,
ať nepřepadnu