Háj ve Slezsku

I rozhodl se jednou náš anglický lektor ze Skotska, že si pojede rozšířit svůj seznam navštívených měst, a proto se vydal pravidelným osobním vlakem z Opavy do Ostravy. Ušetřil nezbytné peníze na jízdenku do severomoravského velkoměsta a vyrazil trolejbusovou linkou na opavské vlakové nádraží, kde si bezdomovci dávají dobrou noc. Nebyla to ovšem hodina noční, nýbrž polední, a tak panoval na opavském nádraží čilý ruch, nejen u okýnek překupnic jízdenek.

John byl veskrze normální skotský lektor, jakých jsou na světě stovky (ve Skotsku asi nejvíce), holdoval pivu a nikotinu, což ale s tímto příběhem nemá pranic společného, neboť zrovna nekouřil a nebyl pod vlivem žádné i naoko návykové látky.

Háj ve Slezsku je malá víska (pro Hájany menší městečko) na trati Opava – Ostrava Svinov. Když jedete v opačném směru, narazíte na ni také. Překupnicím jízdenek je tato ves dobře známá, proto při zakoupení jízdenek často dochází ke zkrácení názvu obce na Háj. Je to zkrátka Háj, do kterého míří spousta českých turistů, neboť do háje i mě sem tam někdo posílá. Vím ale, že je to cesta docela dlouhá, proto se vždycky vymluvím, že zrovna teď nemám cestu kolem.

John se již blížil k okénku, kde dostanete papírový útržek, podle nějž jste oprávněni použít dopravní prostředek, jemuž se svého rozmachu  dostalo až s vynálezem páry v 19. století. Přistoupil tedy k okénku, slušně anglicky pozdravil a pokud jste alespoň někdy navštívili ostrovy za Lamanšským průlivem, anebo jste třeba jen na chvíli poslouchali při hodině angličtiny, tak možná znáte výraz, který se pro prvotní pozdrav v angličtině používá.

Zkrátka John řekl „Hi“ , načež se mu dostalo zřetelné odpovědi „ 14 korun!“. Paní za okýnkem ledabyle vytisknula jízdenku do Háje ve Slezsku a John se ptal sám sebe, jak to že o funkci čtení myšlenek ve Skotsku ještě neslyšel. Nevyslovil totiž ještě název stanice kam míří. Rozhodl se učinit tak nyní, i když za okýnkem již byla připravena jízdenka pro něj, a prodavačka se dožadovala sumy na pokladně zobrazené. Když prodavačka uslyšela název nové cílové stanice, který John vyřkl (Ostrava – Svinov), vynadala mu, ať si s ní dělá srandu někdy jindy, a kam že teda jede jestli do Háje nebo do Ostravy. John ji samozřejmě nerozuměl ani slovo, proto jen zopakoval název stanice podruhé a připravil si sumu, na kterou prodavačka zuřivě ukazovala. 14 korun rozhodně nestačilo a na displeji pokladny se ukázala cifra dvojnásobná. John se domníval, že prodavačka pochopila, že pojede i zpátky a prodává mu i zpáteční jízdenku, což John odmítal (zpátky měl jet jiným dopravním prostředkem). Ukázal tedy na prstech své ruky jedničku a důrazně zopakoval: Ostrava Svinov – one way, one time (jedna cesta, jednou). Tentokrát se prodavačka ukázala jako znalkyně jazyka anglického a v rozčilení ukazovala na hodiny ve svém kamrlíku a dokonce vyřknula anglicky – 5 minute... (chtěla tím naznačit že vlak jede za 5 minut). John to samozřejmě věděl, odmítl spekulovat nad tím, jestli má zaplatit jednu cestu nebo cesty dvě, rezignovaně vysázel 28 korun na pult a s rudou prodavačkou v zádech se vydal na 2. nástupiště, kde byl již přistaven vlak do Ostravy Svinova jedoucí přes Háj ve Slezsku.