LiTerra

Vaše díla Vaše sbírky Avíza Názory Vámi hodnocená díla Vaše názory Historie Oblíbení autoři Vaše stránka

Dílo #1698
Autor:	Albireo
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Poezie/Volné verše
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	14.12.2003 10:48
Počet návštěv:	5177
Počet názorů:	29
Hodnocení:	21
Patří do sbírky:	Albyrika

Prolog

14/12/2003
Prokletímu, který umí lépe než já psát parafráze na biblická témata.
A ženám - za jejich ženskost.

Genesis

Na počátku stvořil Bůh muže a ženu.
A když se na své dílo podíval
(obzvlášť na ženu),
viděl, že to bylo dobré.

I byl večer, a bylo jitro - den druhý.

Ale nebylo to úplně ono,
a tak druhého dne stvořil Bůh krásu.
I viděl, že to bylo ještě lepší.

I byl večer, a bylo jitro - den třetí.

Třetího dne stvořil bůh něhu.
A něha naplnila muže při pohledu na ženu,
a dokonce i ženu při pohledu na muže
(nevím proč).
I viděl Bůh, že i to bylo dobré.

I byl večer, a bylo jitro - den čtvrtý.

Čtvrtého dne viděl Bůh,
že by ti dva rádi něhu nějak vyjádřili,
a tak pro ně stvořil polibek.
A když viděl, jak se líbají,
viděl, že to bylo velmi dobré.

I byl večer, a bylo jitro - den pátý.

Pátého dne se k tomu nachomýtl had
a (okoukav u Pána tvoření) stvořil touhu.
Spalující touhu.
I viděl Bůh, že to bylo v něčem dobré,
ale v něčem pro muže i ženu trýznivé.

I byl večer, a bylo jitro - den šestý.

I zželelo se mu jich
a pro uhašení touhy jim stvořil naplnění.
Jenže to už se nehodilo do ráje,
a tak je poslal naplňovat se za branami.

I byl večer, a bylo jitro - den sedmý.

A Bůh viděl, že o zbytek
se už postarají ti dva.
a pověsil tvoření na hřebík
(jehož stvoření bylo jeho poslední tvorbou).
A odpočinul dne sedmého.