Nervózně posedávám. Nevím si rady.
Okno je otevřené dokořán
a proud čerstvého vzduchu mi se zájmem
hladí
odhalená záda.
Tělo odpoví lehkým zamrazením.
Otočím se a zabodnu zrak
do koruny
opelichaného stromu.
Slyšet je jen bzukot mouchy,
škrábání tužek,
skřípot židlí
a tlukot mého
srdce.
Sešit odevzdávám prázdný.