Dílo #1510
Autor:Albireo
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:07.12.2003 15:01
Počet návštěv:1462
Počet názorů:4
Hodnocení:4
Patří do sbírky:Albyrika

Prolog
8/5/2003
Spica
Na jarním nebi září Spica –
v tom jméně slyším jen tvůj hlas.
Jsem jako ryba bez rybníka,
v objetí tvém kéž ležím zas!

Na nebi jasně září Spica,
hudbu sfér slyším láskou znít.
Ať mi to nikdo nevyčítá,
že mi tvá krása vzala klid.

Na nebi smutně září Spica.
Jak umí pálit svědomí!
Harpyje viny zrádcem smýká:
zaslouží osud Sodomy.

Za mraky skryla tvář svou Spica,
však její krásu dále zřím.
Vpálena v srdci nezaniká –
po ohni také trvá dým.
Epilog
Spica je nejjasnější hvězda v souhvězdí Panny. A také přezdívka ženy, které jsem bohužel ublížil.

Názory čtenářů
07.12.2003 15:52
Hester
*
07.12.2003 17:21
Cekanka_ucekana
líbí
08.12.2003 07:38
josefk
tady máš jeden souhrnný Ť
07.08.2004 19:57
Betelgeuse_
Opravdu pěkné :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)