| Dílo #1509 |
|---|
| Autor: | Albireo |
| Datum publikace: | 07.12.2003 14:59 |
| Počet návštěv: | 1699 |
| Počet názorů: | 8 |
| Hodnocení: | 5 |
| Patří do sbírky: | Albyrika |
| Prolog |
|---|
8/5/2003
První sloka je tvořena samostatným čtyřverším z června 2001 |
|
| Neastrologický sonet |
Dávný um hvězdopravců na mne dých' -
ve hvězdách osud lze prý umně číst.
Tvrzením tímto jsem si u mne jist:
osudné jsou mi hvězdy v očích tvých.
I když mě možná čeká jen tvůj smích,
nevzlétnu k ránu jako kosi z hnízd,
a když mě vzbudí ranních vlaků hvizd,
dokonám nejprv celonoční hřích.
Lásku mou neovládá nebes řád,
aspektům planet rád se vysměji.
Neznačí hvězdy pro mne naději:
krásné jsou – ale ty máš krásy víc
a do mých skutků není nebi nic.
Jen z vlastní vůle říkám „Mám tě rád.“
|
|
| Názory čtenářů |
07.12.2003 15:51
 Hester
|
Tak tahle strašně moc. Dokonalá formálně, rýmy, myšlenka...***
|
07.12.2003 17:20
Cekanka_ucekana
|
jo °°°°°° |
12.12.2003 16:30
 yenn
|
* |
01.01.2004 12:52
Maureska
|
krásný sonet! - oslovil? |
01.01.2004 14:14
Albireo
|
Budeš se divit, ale tohle byl takový sonet an sich. Až na tu původně samostatnou sloku nebyl psaný pro jednu konkrétní ženu. Psal jsem ho vlastně hlavně kvůli soutěži, kde podmínkou byl aspoň jeden sonet. |
01.01.2004 14:14
Albireo
|
avi |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|