Dílo #15059
Autor:Augustin_Šípek
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.04.2005 10:41
Počet návštěv:1078
Počet názorů:10
Hodnocení:8

a je ránům dáno do poledne


jaro rázem zimu znává
zebe v trní       brzká tma
a modlím se když poprchává
a rána jsou tak     do jemna

ostřicím se stvoly chvějí
k dalším břehům jít se chce
a modlím se když odpouštějí
loupež citů        ze srdce

Názory čtenářů
01.04.2005 12:29
midiman
Nojo, umíš. Je to "prefíkané"! Pro mne osobně je tam příliš mnoho er, já ráčkuju, tak se mi to blbě recituje, ale je to umné dílko*
01.04.2005 19:29
apendyks
*
03.04.2005 20:13
Hester
***

připomnělo:

Když noc je vysoká, když z noční šibenice
viselec visí,
obral u silnice

o lásku člověka a visí pro krádež.
04.04.2005 20:12
johanna
to je pěkné, jen bych dala pryč ta "a" na začátcích veršů, drncají a jsou zbytečná
07.04.2005 16:11
Seregil
Pěkný....*
26.04.2005 17:28
suva
a mi nedrncají, má rána jsou dojemná... :c)
04.06.2005 01:28
Burlev
dobré aŽ dosT

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)