Zase je mi smutno
a všechny zvony světa bijí
na poplach.
Jejich decibely pronikají do
srdeční komory a
rozbíjjejí tam okna
na malinké střípky,
které bodají a bodají..
Rudé kapičky krve
stékají po zdi
a tvoří fosforující kaluže 
plné milostného bahna
a ztrouchnivělých lží.
Zbavena iluzí,
topím se v mrtvém
moří zapomnění ,
chytám se stébla naděje
a sama sobě
o d p o u š t í m