Dílo #14473
Autor:blackholesun
Druh:<žádný>
Kategorie:Próza/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.03.2005 15:29
Počet návštěv:1155
Počet názorů:8
Hodnocení:5

Prolog
dokážu to polykat každé sousto
přes patro a ignorovat
jazyk a chuť a hlad a žizeň i všechny jizvy
Jizvy

23. 3. 1999

 

 

tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk
"Och děkuji děkuji děkuji!" tlesk tlesk tlesk
"Děkuji jste moji miláčkové! Jsem dojatá. Děkuji děěěěkujííííí!" tlesk tlesk píííísk tlesk tlesk tlesk
"Nikdy na tuto chvíli nezapomenu..." tlesk, tlesk, tlesk "Opravdu nedokážu slovy vyjádřit svojí nezměrnou radost. Jste úžasní." Tlesk tlesk tlesk
"Ano pláču dojetím nechte toho už prosím" Hmmmmm tlesk tlesk taková skromnost tlesk tlesk
"Nechte toho prosím, prosím děkuji" tlesk tlesk píííísk
"No tak prosím, už ne prosím děkuji" tlesk tlesk...
Proboha
její křečovité ruce držely rudou sošku, za hlavu oh svaté Marie
tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk


 

"je hrozné, když si člověk uvědomí, že není sám"

 

byli jsme opilí a prasklí a puklí a opilí stmívalo se na silnici dlouhé pruhy slunce bizarně obkrajovaly krvavé fleky louže opilí přikráčeli jsme k nim a namáčeli do nich své tenisky david zahuhlal něco nesrozumitelného někomu vybuchla hlava a okolo projela stará škodovka šli jsme dál kousek od krve prasknuté hlavy zešílení našel jsem vytržený pruh vlasů i s kouskem kůže opilý a s prasklou hlavou jsem ho zvedl strčil do kapsy a na nic nemyslel
byl můj
jenom můj
byl můj
můj
můj


"bosá plakala na střepech z rybníka
nalezených
pro lásku svatokrádeží a plnou
a včelou do obětí"


z věží panelových domů a dětského hřiště všude se rozléval podzim prohrábl si zarostlý obličej pes radostně zaštěkal protože tušil, že se půjde ven hleděl na svojí ženu narovnávala si boty její dlouhé hnědé vlasy a jejich mrtvé vypadlé družky na zemi se vtíraly  nedočkavě drtil v ruce klíče
Pojď už! zavolal na syna a přešlápl na místě
Haf Haf! pejsek vyskakoval do vzduchu

 

v tlamě držel vodítko antibleší obojek ho trochu škrtil ale to nevadilo cítil že má k prasknutí nalitý močový měchíř a již se nemohl dočkat až vyrazí ven první patník

haf haf

a čuchy čuch další další pachy to psí zalitování žrádlo a lidské hlasitosti auuuuuu jak trhají uši mé psici wauuuu čmuchy čmuch ta její nehorazná prcinka

haf haf

sliny do krku rvou se mnou bože ne tudy přeci kam to jdete ja chci tudy vrrrlll tudy lidi neblbněte huráááá huráááá

haf haf "no tak mlč Broku! honem"

 

rychle šátek a přimalovat rty jsou už trochu vybledlé  ohlídla se nervozní manžel postával u dveří a pes kolem něho radostně pobíhal sem tam zaštěkal "Broku buď zticha" obořila se přísně, zapla si kabát už přituhuje nehty na rukou zkontrolované jsou v pořádku všechny pro jistotu ještě jednou obhlédnout  sakra tady je menší zádrhel vypnula jsem plyn pod hrncem  rychlé nahldénutí do kuchyně   v pořádku Adámek můj děťátko musím mu koupit tu hračku co po mně chtěl nedávno v tom obchodě neměla jsem peníze ztropil mírnou scénu parkrát si dupl nožičkou a jednou mě uhodil ale svým způsobem to byl vztek oprávněný co bych pro něho neudělala v tu chvíli mě trošilinku nazlobil ale miluji ho odpouštím mu  budou mi stačit peníze do konce týdne asi budu muset vynechat jednou posilovnu ale co on sakra co on přeci ho nezklamu koupím mu tu peněženku na kterou tolik koukal ale on si neřekne ne to ne je natolik hodný   ucítila to známe vzrušení ve stehnech  trochu se jí třela o sebe samosebou že naschvál rychle ještě pudr špičkou jazyka oblízla rty ucítila umělotinu rtěnky  jaké to je asi když to cítí on aby ho to neodradilo nesmělo by ne to určitě ne jsme přeci dospělí lidé  uhodil mě tou malou pěstičkou

"Marie pojď už nebo se ten pes zblázní" řekl zpola vážně manžel.

zálibně na něho pohlédla ty jeho oči ji dokázaly upoutat i po tolika letech společného soužití jsme přeci dospělí lidé naposledy rychle pohlédla do zrcadla účes nebyl přesně tak jak by si představovala proboha snad ho nepotkáme  otočila se a malém porazila svého syna Adama

 

pozor děvko! pomyslel si Adam ještě mě porazíš to je spěchu najednou vysrat se na všechno miláčkové jedni chtěl sem mít volný odpoledne a teď si najednou usmyslili že půjdeme na rodinnou procházku ja jim tu milovanou rodinku nežeru ne to ne myslej si že když je mi jedenáct že vůbec nic nepoznám že jsem uplně blbej ale to se pletou chacha šeredně zasraná vycházka do podzimu zapadnem a udusíme se listím kež by byl oni byl bych sirotkem a mohl si dělat co chci za to mlácení cheche toho bohda nebude do píče nesnáším tenhle prosmrděnej výtah smrdí tou havětí z baráku co si řiká sousedi všecky bych je pořádně nakrmil hnusnou sajrajtovou kaší chcanek a sraček  hihi to jsme mu to taky dali zmrdovi malýmu jak se škubal nejlepší jsou kopance do žeber jak to krásně lupe ještě že mě ty malý hovada poslouchaj na slovo dobře vědí že bych je zabil jak byl schovanej v poli kokůtek malej bráška chacha mrdky do držky krásně zvracel dokázal bych se na to koukat celý hodiny kopanec do břicha a do hlavy je to jednou dokážu všecko co budu chtít plesnivěj vejtah ještě že jsme z něj vypadly nesnáším tenhle zasranej barák vomlácenej od spratků ulice podsvinčat nedorostlejch kokotů doprdele ještě jednou na mě matko šáhni mam ty vlasy učesaný ještě by si mohla vytáhnout kapesník flusnout na něj a vomatlat mi ksicht svejma hnusnejsma slinama štěstí že jsem ztratil tu zasranou kravatu určitě by mě do ní navlékli cha kult pokémona na to vám seru psychologové jak skučel hueeee hueeehehehehe nechal sem si nakapat jeho krev na kapesník a mám ji schovanou doma za obrazem dalího zasranou na krk kravatou mě nedostanou svině kravata

 

"moje kočka mě poškrábala na břiše, ty dlouhé zarudlé škrábance nesnesitelně pálí, zanícené a hnisem
prolhané snad nastokrát slíbil jsem sám sobě
další a další jizvy"

 

málem bych zapomněl na kravatu měl jsem tam být už před půl hodinou sakra jak jsem mohl usnout to jsem jí to slíbil snad na mě počká ale jo počká mám ji obmotanou okolo prstu stejně jako tu starou krávu pomatenou ta na mně lpí bože už se těším až ji řeknu že je konec ty její oči plné nepochopení a ublíženosti už se teším až jí řeknu že je pro mě příliš stará a upjatá a že má moc velký boky a vytahaný prsa chacha to bude den tadle to příjme ze všech nejhůř stoprocentně ještě sem neměl takovouhle babu šoustala dobře to zas jo ale k čemu to je když se ti před tim skoro nepostaví jenom kvuli tomu že ty její kozy vysej jako kokršpanělovi uši doprdele kde mám ten zápisník honem honem už jsem tam měl bejt jojo ale pícha dobře fakt jo prcinka jedna poprvé mi málem vyplavila hubu ten starej jí asi moc nedává málem jsem se zadusil jak to zní teklo stačilo pak parkrát protáhnout a byla hotová děkovala mi snad hodinu že jsem ji zachránil život a rozum jooooo tak teď ji ho potopim to se neboj rybičky moje ja na vás uplně zapomněl krmení že ten pohled z okna je pro bohy zasraný komíny a pod tim kurevský lidičci jak se táhnou pro nic za nic ale ne jááá to néééé chaaaa ja mám svůj koníček prznitel ženských srdcí dámy jedny poprvé nechtěla a docela vzlykala že prej jí to do zadečku bolí taky sem jí ho tam rval docela nadrsno už mě ta její kunda přestala bavit ale když jsem ji zpracoval po třetí už to po i parkrát chtěla sama bral jsem jí najednou do prdelky a robertkem do kundičky dokonce jsem jí podstrčil trávu ve žrádle nejdřív se hihňala jak blbá ale stačilo na ní parkrát sáhnout a byla nadržená jak atomová elektrátna šoustal jsem ji celou noc pak už jsem ani nemohl a ona kráva pořád otravovala kurrrva kde jsou klíčky zasraně ještě je budu hledat už takovej skluz jo ta mladá kundička to je něco jinýho než tadle vysušená pička tešim se moc těšim bude to zábava bude to láska láska dětí zničená uschlá

 

 

"nevěřil doteku bylo to pro něj něco

jako jizva

a nebo slovíčko mít rád"

 

uschlé listí křupe pod nohama jdeme pomalu

"Ano miláčku máš pravdu o zajisté samozřejmě" vůbec ji neposlouchám automatické odpovědi jako automatické básně nemůžu miluji ji vím o tom ale nedokážu to v sobě popřít takových let jsem nedokázal pohlédnout na jinou ženu je pro mě zázrakem přesto nedokážu přemoci své vlastní doteky je mi z toho do pláče a náš syn agresivní freska imitace naší lasky velice špatná respektive mojí lásky chtěl jsem to pro ní udělat přemoci a vzniklo to co vzniklo už nemůžu roky nemůžu co to je vlastně pojem času kásně voní a její napřímené chloupky snažil jsem se jí alespoň přesvedčit ať odstraní ze svého ohanbí všechny chloupky ať na mě mluví jako dítě ať si jako hrajem na dětské hry ale vždy na mě koukala s krajním podezřením vraha jakoby jakoby snad alespoň že Karel to pro mě dokázal udělat nosil my ty balíky natajnačku v noci nebo ráno když jsem předstíral nemoc natajnačku jsem si je pouštěl jedině to jedině to a ty vyvrcholení nechával jsem to nepovšimnut hruzastrašné odhalení mě děsilo víc než cokoli jiného schované po bytě ty malé pochvičky nedokázala se přemoci já ano přesto žádný vděk věděl jsem o tom nebo alespoň tušil že jí miluje někdo jiný tedy miluje v tom přeneseném kopulačním smyslu stěží ji mohl někdo milovat povahově nebyla až tak vyvážená dokázala si však i po čtyřicítce uchovat dobrou postavu celé noci na schůzích pche ale nemám ji to za zlé sám jsem zklamal a v podstatě jsem byl rád a tak trochu si přál aby otěhotněla a měla malou holčičku naší malou dcerunku krásné děťátko sám bych ho vychovával a staral se o něj a čekal čekal

"Jistě že to je nespravedlivé drahá... ano souhlasím... ne tak to by nešlo..." mrtvé otázky a odpovědi dokola pořád a pořád vychovával bych krása moji malou lolitku

 

ten hloupej čokl lítá jak blázen ja bych ho kurva seřezal však se mi to už parkrát podařilo když nikdo nebyl doma připoutal jsem ho provazama za packy ke stolu a mlátil ho pruty které jsem si přinesl z venku kňučel překrásně pak se mě asi měsíc bál po celou tu dobu jsem se k němu choval přenádherně aby zase nabyl ve mě ztracenou důvěru stalo se a mučení mohlo pokračovat ale je to na píču tohle mě tolik nebaví lidi jsou lidi ten malej cikánek co jsme ho s klukama dostali řval mnohem víc protentokrát jsem na něj ani nešáhnul jako jedinej jsem si nandal kuklu a nařizoval jim co maj dělat jenom jsem se díval jeden větší kluk co s náma byl ho dokonce donutil aby mu vzal do pusy pinďoura pak mu nastříkal do držky mrtku bylo to dost hnusny a brutální smál jsem se dlouho do noci moc dobře jsem věděl co bude následovat o črtnáct dní později si je do jednoho našli cikáni celá rodinka a příbuzenstvo toho malýho kluka zmlátili je tak že ten velkej kluk skončil v nemocnici to jsem se smál po druhé

ten zasranej čokl my už zase proběhl mezi nohama ještě jednou to udělá a nakopnu ho do prdele svinstvo malý vubec nevim proč jsme si ho pořizovali  to byla legrace smál jsem se až se za břicho popadal ten den jsem měl přenádhernou náladu jako už dlouho ne přisranej pes zase počkej 

 

nikdo se nedíval Adam se zastavil a počkal až ho dovádějící pes bude míjet poté bez špetky náznaku vší silou kopl Broka do boku

 

"tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk"

 

joooooo zábava konečně venku tady patník a tady nohy páníčka jupííííí teda páníčka on je na mě trochu zlej občas ale teď jsem venku jooooo jupííííí listí chytačka oblbovačka sundali mi vodítko jsem volnej jsem volnej sláááva ale neuteču néééé     jen mám rád predátory prej zachraňovali koncentrační tábory    a zase nohy páníčka ale jo má mě rád všichni mě milou super život psí život pcháááá a vyberu to znova a auuuuuuuuu něco mě vší silou praštilo do boku ohlédnu se a vidím páníčka nenávidí mě chce mi zase udělat to samé jako naposledy neeee uteču před ním bok pálí a on se vydává za mnou

 

"Broku Broku Broku Broooookuuuuu!!!! stůůůůůj!!!!!"

 

stát pořád jenom stát dohajzlu všecky semafory z města se na mě nasraly a házej červenou stát kurva ale co počká taky jsem ji dostal na kolena ne tolik jako tu starou ale dostal pravda z ní asi nevymlátim žádny prachy za to ta kráva čtyřicetiletá a co tahle košile ta by ti slušela nebo tyhle klahoty vem si ten pásek já ti ho zaplatim stačí koukat jako neviňátko a zálibně na věc a je moje do dvou dnů mi ji přinese ovázanou kyčovitou stuhou v hnusným balícím papíře s pohledem naprosto rozdávačné ženy a cena? pořádně ji vošoustat příliš malá i s tou její zarosltou kundou naštěstí mě to tolik neznechucuje někdy to mám i docela rád ale dneska bych ji neudejchal to ne ani náhodou nemám na ní chuť vůbec ještě dvakrát ji vobjedu a pak nazdar píčo jojojo už se tešim ještě bych ji mohl vo něco pěkně stáhnout nedávno jsem viděl fakt suprovou košili mám na ní to jo ale zadarmo je to lepší co ještě chvíli vydržet tadle mladá to ne ta je jinčí kafčo ta má aspoň kousek důstojnosti - zatím   tudle mi uvařila ta stará rašple nedalo se to žrát ale celou dobu na mě čuměla a bylo vidět jak je napnutá jestli mi to chutná přemohl jsem se a sežral to všechno vychválil jsem ji to do nebe tak doufám že už mi nic neuvaří radší ji vezmu do restaurace stejně to zaplatí ona tak co    pche důstojnost to ji vyšoustám z hlavy raz dva sex sex sex točí se okolo všeho a všech každej i ten nejzarytější pseudopohoršenec šousta někoho nebo něco jak zjednanej ať už se jedna o ženskou chlapa dítě mrtvolu každej má svoji slabinu čím drsnějí tim větší slabina tím větší naokopohoršenec chaaa vysmát se jim nachcat jim do držky zmrdům kurrrva musim na to šlápnout pul čtvrtý vemu to tady tou ulicí tady někde bydlí ne? boha ani jednou jsem ji nepíchal v tom jejím bytečku kurvaaaa pes zasranej heleme se tamhle jde i s manželem to je pěknej čurák vběh tam znovu čokl pitomá

 

pitomej Brok lítá jak pominutej teda na jednu stranu chudák nebyl s nim nikdo venku hodně dlouho tak má radost dopřejme mu to copak asi dělá muj miláček už se těším na zítřek ty jeho ruce ve mně dokážou uvolnit snad vše a ten krásnej ocas no jo ten my záviděla i Vlasta vyprávění naše orgasmy konečně po tolika letech ten nic nedokáže pche ten výbuch a promáčení poprvé jsem se mále styděla ale nedal na sobě nic najevo asi měl radost jsem jeho určitě a on to dobře ví vše co mu vidím na očích netušila jsem že se dokážu ještě tak bláznivě zamilovat předevčírem jsem mu ho honila rukou a do pusy si nandala jeho koule docela ho to rozdovádělo postříkal mi celý obličej Vlasta má taky milence ale očividně mi toho mého závidí nedivím se miláček co budu zítra vařit proboha tak nerada to dělám ale pro něho ano tvrdí že vařím předobře příště ho překvapím a uvařím zase něco speciál pro miláčka cokoliv jak smutno je mi ve chvilkách bez něho ještě že mám svého Adámka miláčka mojeho děťátko nahrazuje mi ho miluji ho nejvíc na světě ráda si s nim hraju i když není moc času práce práce on pak Adam on ach chci ho

"Brokůůůů!" chudák Brok přebolestně zavyl ohlédnu se a vidím akorát Adama a Broka jak od něho prchá

"Brokůůůůůůů" Adame stůj panebože silnice auto to je on můj miláček Martin ty jeho oči přes sklo auta poznám je všude a ty vlasy panebože panebože chci ho

 

Pohlédla na něho a prudce se jí rozbušilo srdce ucítila obrovskej ocas ve své pochvě o vteřinku později se ozvala tupá rána a brzdy

"Panebože Brokůůůůů!!!! neeeeee!!!!!"

Rozeběhla se k psovi

držela ho v rukou krev jí stékala po nových šatech pes nešťastně chrčel s čím dál tím větší námahou

"Broku panebože copak ti je! Pomožte někdo tak pomožte někdo!"

 

"Má-li žena mužské ctnosti, tu aby člověk utekl, a nemá-li mužských ctností, uteče sama."

                                                                                f. nietzsche

 

 

tady nebylo pomoci ten chlap zůstal na místě přední sklo reflektoru rozbité a s šokem koukal na výjev na silnici a troubil kde klečela šílející Marie necítil jsem nic možná trochu výčitky možná ale nevím sám jsem koukal docela konsternovaně na tolik krve ne to jsem nečekal opravdu ne

 

haf haf haf haf haf

 

Pes obíhal okolo auta a divoce štěkal řidič stále troubil před předkem auta klečela nešťastná žena a drela v náručí dítě kterému z úst a uší vytékala krev plakala a jeho krev rozmazávala svými slzami upěnlivě vyřvávala

"Brokuuuu brokůůůů brokůůůůů!!!!"

 

Okolo se začal tvořit hlouček lidí zdálky byla slyšet sanitka

"Co se stalo?"

"Panebože to je ditě!"

"Je to vážné?"

"Chyťte někdo toho psa!"

"Co se jí stalo jak se to dítě jmenovalo?"

"Adam" odpověděl muž se slzami v očích. "Nedokázala vstřebat realitu zničujících lásek najednou" řekl a odešel v rukou držel útlý sešit jen jedny oči stačily postřehnout nápis na přebalu "Sestra"

 

haf haf haf haf haftlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk tlesk děkuji

moc vám děkuji ale už ne.

16. 10. 2001

teď už to vím byl jenom můj můj
můůůůj můůůůj vlasy na vždy a s
nimi jejich jizvy

Názory čtenářů
11.03.2005 15:31
ta_s_kosou
zpočátku trochu moc citoslovců :-)
11.03.2005 15:46
Slovo
silné, připadala jsem si jako na tobogánu i s tím pádem do studené vody
11.03.2005 16:09
fungus2
Zajímavé***
11.03.2005 20:15
apendyks
báječné čtení na dlouhé zimní večery *
12.03.2005 16:57
Rozárka
husty!
hodne jo
13.03.2005 19:35
Hester
vrátím se

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)