Byl zasněžený únorový podvečer, když jsme se já a moji čtyři kámoši vydali do sport baru Lucerna. Usadili jsme se k pivu. Já, vedle mě Chico (prý bývalý satanista), Dandee (nynější kickboxer), Shinzon (velký blázen do Star treku) a Johny (počítačový mág). Po půlhodině všelijakých keců o životě mě najednou přepadl velmi nepříjemný pocit a udělalo se mi mdlo. Před očima jsem náhle uviděl černou postavu bez obličeje, jak se na mě směje (a věřte, že je to hodně zvláštní, vnímat, jak se na vás směje cokoliv, co zcela postrádá obličej). Musel jsem jít hned ven, trošku se vydýchat a provětrat.

Nakonec se mi zdálo, že už je vše v pořádku a vrátil jsem se zpátky. Jenže po návratu do křesla mě postihlo intenzivní mrazení v zádech. Chlad se dobýval přes mikinu na moje záda. Cítil jsem, že se mě někdo dotýká a snaží vystrašit. Otočil jsem se. Za mnou nikdo...
Nestačil jsem se nad tím ani pořádně zamyslet, když mě vzápětí cosi prostoupilo, něco cizího bylo ve mně, já se propadl do prázdna a přestal jsem vnímat, co se děje.

Další události vím jen ze svědectví ostatních. Začal jsem mluvit uplně jiným hlasem. Podíval jsem se na Dandeeho a on se v tu chvíli nemohl nadechnout. Byl jsem někým jiným, něčím dosti děsivým.

Když jsem se dostal opět "zpátky", uviděl jsem, že všichni jsou patřičně vyděšeni. To jsem byl tedy já také.

Snažili jsme se rozebrat, co se stalo. Zjistili jsme, že máme všichni blízko k duchovnu, dva se velice zajímají o magii, třetí se snaží pracovat s aurami a já měl koneckonců zvláštní schopnosti už od dětství. Náš společný zážitek nás však stejně zastihl naprosto nepřipravené. Nechápali jsme, co se vlastně stalo. Byli jsme jen vystrašeni - a to jsme ještě netušili co se stane další noc...