Svíčka

hladí mi víčka

plamenem hýčká

                                zmrzlé srdce

Sirkou loudím plamen

pak horko z kamen

Rozpouští vlasy rampouchů

Ohřeju oheň co vyhasl

Procesem rozpálení

požárem roztaju

a nocí se probiju k rozednění

                                               Kde nic není

Co se to stalo?

Proč i moc je málo?

A těžké je rozpoznat

Co se nám jen zdálo

Nechceme

Brzy zas usneme

Až jednou neprocitnem

možná si vzpomenem

Postesknem

Jak by bylo kdyby bylo

nic se nikam neztratilo

Jsem tady a teď

                        Naposled

Není žádné příště

                        Jindy

nebo znova

Jen teď a hned

Jsem pokladnice plná

A na dně

Sáhni – co chceš, to máš

a co dostaneš

to nikdy nerozdáš

Jsem bezedná

Prázdná nádoba

Sáhni si až na dno

tam je má duše

má pravá podoba

Mě zkrátka nikdy nepoznáš…