Nikdo jim nebránil v tom, aby spolu chodili a na svatbě taky nikdo nevznesl tu námitku, kterou mohl vznést jenom na té radnici. Nikdo nepovstal a neprohlásil, že se nevěsta a ženich nemůžou vzít, protože miluje tu v bílém nebo toho v černém. A asi by to nikdo nepovažoval za dostatečný důvod, jelikož by jim to do života nezasahovalo. Ledaže by se ten dotyčný vybavil sekerou a přišel by na kafe.

Jako jiné ženy začínají plést v říjnu svetr pro svého drahého, tak začala Karla vyrábět dárek, který byl vlastně pro ní, ale zároveň bylo jeho úkolem ukázat Augustinovi, jak moc ho má ráda a jak si ho váží a podobné žblepty.

Od října do prosince se zabývala vycpáváním a šacením panáka, který měl představovat Augustina. Jestli Vám to přijde zvláštní a podivné, tak vězte, že nejste sami. Ale ona si ho prostě vyrobit chtěla, tak tak učinila.

Augustin se na kupodivu netvářil moc nadšeně, ale snažil se to na sobě nedat znát, což ani nemusel, protože Karla tím byla tak unesena, že si ostatního nevšímala. Na to, že toho panáka vídala skoro každý den to bylo až nezdravé nadšení.

Augustin byl velice zaměstnaný muž. Lékař. A to se tak stává, že se někdo nesvědomitě vybourá, nemysle na to, že by si třeba pan doktor chtěl odpočinout. Jsou to ale nesvědomití lidé. Pan doktor pak musí opustit teplo rodinného… topení v dnešní době, a letět do nemocnice, kde na něj čeká pán nebo paní, kteří byli obětí bouračky. Anebo jí vyvolali. On je operuje, chvíli tam ještě posečká, kdyby se pacient vzbudil a nutně požadoval další operaci. Ještě se mu to nestalo, ale lékaře teoretiky už potkal, a věřte, že by bylo nemilé nalézt na posteli takovou osobu, kterážto by mu začala vyprávět o tom, jak by mu měl ještě vyoperovat tamten orgán, nebo se to zanítí a že v dnešní době používat ještě tento nástroj, je opravdu zastaralé a trapné.

To, že Karla šla škemrat k jeho kadeřnici, aby jí prodala jeho vlasy, ještě přešel, ale pohled na jeho manželku, která se objímá s panákem (a rozhodně to není označení jiného muže) a mluví k němu, jako by to byl Augustin, už prostě přejít nešlo. Jako první se jí zeptal, jestli tím chce něco říct. Odpověděla, že chce, což každý z nich pochopil hodně odlišně. Jako Karla usínala s krásným pocitem. S pocitem, že řekla svému milému, že ho miluje. Augustin usínal s myšlenkou, že jeho žena je kráva, která ho hrozně urazila. Potom se podroboval sebekritice a zkusil se zhodnotit, jestli je stejné bavit se s panákem nebo s ním. Ne.

Po tomto incidentu se Karla často divila, jak hodně lidí se vybourává a celkově… jak přidělávají práci doktorům. Ale byla pyšná na svého manžela, který zachraňoval každý večer životy. Sice nikdy nebyl doma, ale nechtěla mu dělat starosti scénami, které by ho třeba rozrušily a klepaly by se mu ruce. To ona nechtěla, a tak byla jedna fešná sestřička v dobrých rukou.

Myslím si, že čím dřív se přijde na cizoložství, tím líp. Samozřejmě, že pro smilníka, který by chtěl vesele smilnit dál, to příliš štěstí není. Tedy jenom když má normální manželku. V tomhle ohledu je normálnost asi toto: Manželka se zvedne se zlostí v očích (ach..) a vrazí mu facku a pak teatrálně odchází prásknuvše za sebou dveřmi.

Nenormální manželka udělá to samé, ale když práskne dveřmi, tak si vezme nějakou pěknou zbraň a jde se podívat za manželem, jestli ho bolí to místo, kde má obtisknutou ručičku své drahé choti. Když jí na tuhle otázku odpoví, že ano, má pro něho výborný lék. Střelí ho někam nebo ho bodne, aby se na tu tvář tak nesoustředil.

Chvála panákům!

Paní Karla se o tom poměru dozvěděla, a muselo být těm dvoum naprosto jasné, že jim vrchní sestra neschroupne časté chození pro papíry ohledně pacientů. Prostě to na ně práskla, ale šikovně, takže šel pan doktor domů poněkud šibalsky a s pocitem psa, který ochcal někde na rohu patník.

Jo jo, jenomže ten pocit měl jenom chvíli a možná to pro něj bylo příjemné, protože mít dva roky večer co večer stejný pocit, musí být únavné.

Karla nebyla vůbec žádná taková, co ráda kličkuje, tudíž se neptala, co říká na vrchní sestru a tak. Hned zaútočila a po krátké výměně názorů, která byla taková polovičatá, protože půlka rozhovoru byla jen sprostá slova, se Karlička zvedla, vlepila manželovi facku a teatrálně odešla a neméně teatrálně práskla dveřmi. Vedle urvala panákovi hlavu.