děti pásu

nesmíš myslet cestou domů z pásu

nesmíš si všímat zfetovaných dětí

sedících v odpadcích potravinového automatu

živících se výkaly strojů

automatu na jejich částečnou svobodu

nebudou pracovat na pásu

vzduchem se nese elektrické bzučení

zapískání ventilů odpadních jímek

doma ti televize naladí myšlení

na správnou vlnu nás všech

cestujících na pásu

kočka

rachocení cupitavých kroků

krysa s průhlednýma očima

ve zvrásněném kolenu vedení

kočka na odrbaném topení

ztratila zájem

už nehasí co ji nepálí

je připojena portem v hlavě

na vlnu páníčkova apatického předení

 vyšší kvalita

navléknou si uniformy

odznaky jejich nadřazenosti

normální dvouřadá saka

vyčistí si zuby instantním chlórem

omrknou jak funguje pás

něco postrčí něco zpomalí

libují si ve své moci

ale jsou naladěni

nevědí že taky frčí na pásu

                                                                                                                                                kostel

tmavá kaple kostela

zarostlá městskou zástavbou

v pavučinách sjetého pavouka

kabelech nesoucích myšlenky

do obytných buněk

občas sem někdo zabloudí

jenom z nostalgie

pokusit se ve smogu obrátit

na sebe boží světlo

přes narezlou automatickou zpovědnici

nedělní oběd

pás běží na polovinu je neděle

všichni se schází u oběda

termiti dnes nejdou za prací

doma ohřejí slavnostní nedělní polotovar

s příchutí 011435

syn nedojedl a chce jít nakrmit rybičky

má nové akvárium

   -ne jen jez ony počkají

všichni očima visí na ústech

žvýkajících hvězd v televizi

žvýkají stejně

                                                                                                                                                                                                                                 obraz

zimnicí chvěje se pokoj

hukotem strojů noci

zářivkové světlo na stropě

zmizelo a lampička urvala

vládu nad pokojem

je to tady večerka

nad postelí jako u všech

podle předepsané tradice

elektrokubistická napodobenina

obrazu boha a marie

každý večer leštěná

prosebnými pohledy

 akvárium

je tam pobledle září v rohu

s trochou strachu tiskne se k němu

vzpomínkami voda trochu zmléční

po proudu od čerpadla filtru

vlající roztřepená a bez barvy

ryba v oku se jí leskne silikon

musí se vylovit

za okny vodního činžáku další

jak pěst obří vodní šneci

osvobozeně vytékají ze svých ulit

rozkládají se

voda houstne bledým strachem

velká podsvícená polévka

plná vláken masa omotávajících se

kolem prstů

pořád se nedokáže postarat o akvárium

ale dospěl a pás taky