jako byzlomila vaz kolíčku na prádloa v hrsti zapomněla tělo.a přece vítr! fouká, je.a byl! skácel muškáty do vypuštěné kašny,kam v zimě čůrají kosi.do sněhu s vajgly. a rty.jako byv lodičkách doplula ke křea ztratila očia snad by je chtěla připnout k šňůře,na déšť, ale staré dámě nezvlhnou.