Dílo #1324 |
Autor: | kmínek |
Datum publikace: | 03.12.2003 16:07 |
Počet návštěv: | 294 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 1 |
Na křídlech |
Oprátky visý na stromu poezie
básně se houpají ve větvích
smrt na místo zrodu života
tak odpočívej v pokoji.
Déšt polknul ráno
i se svou modří
zbavuje naději za rány
zbyl popel.
V prachu zmizel básník
co nepohodný byl
jeho básně nikdy nezemřou.
A někdo jiný bude verše psát
o válce smrti lásce.
Ze smrti vychází nový život
básně jsou mízou která léčí
z těch slov slepuji celý svět
tíhu roztrhaných knih
co přežijí.
Kapky krve se slévají
v moři co hubí
nenávist.
Verše neznají čas
přežijí navždy i svou bolest
v krvavém papíře bílé labuti
se vznesou na křídlech
vyklouznou z oprátky.
|
|
Názory čtenářů |
03.12.2003 16:13
KayTee
|
jůůůů, tohle je fakt nádhera.....************* |
03.12.2003 16:15
Mathew
|
V prachu zmizel básník
co nepohodný byl
jeho básně nikdy nezemřou.
A někdo jiný bude verše psát
o válce smrti lásce.
tohle mě docela pobavilo..není to tak strašlivý, ale bílá labuť na konci je
dokonalá vražda básně |
03.12.2003 16:21
Seregil
|
Souhlas s Mathewem... občas nějaké to klišé to kazí, navíc nevysí ale visí... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|