Balada pro ni Jablko noci, hvězda, která svítí, ametyst ticha, mrtvý slunovrat. Někdy i zlatá rybka usne v síti a pak lze dobýt tento vinohrad. žízeň je věčná, nekonečný pád a slavík zpívá zraněn o trn růže Brzy je zemřít, pozdě je jít spát v tom těle ženy, v teto duši muže Jazykem šelmy, jež se nenasytí. Autorem sonát, které nelze hrát. Nebesy světa veškerého bytí. Akátům květy přes noc otrhat. Okamžik mlčet, pak se milovat. Je chvíle, v níž ti nikdo nepomůže. Tehdy lze jeden zázrak vykonat v tom těle ženy, v této duši muže. Je toho mnoho, co lze vysloviti, ač dlouho musí slova v ústech zrát. Nemocný měsíc chce se v mracích skrýti, aby se mohl pozůstalým smát. Leč vína druh lze dosud rozeznat a poznat je i ročník sklizně --- nuže vypleněn bude jabloňový sad v tom těle ženy, v této duši muže. Soustřeď se na vše, co se může stát, strom ztratil listy, had se svlékl z kůže; stvořitel světa objeví se snad v tom těle ženy, v této duši muže. |