Prolog |
... Existuje několik hlavním škol, které při úvahách o původu pohádek akcentují tu jednu, tu zase jinou příčinu. Především bylo třeba vyřešit problém, proč se v pohádkách tolik motivů opakuje. Tzv. symbolická škola sice uznávala, že pohádky mohou vyjadřovat jakousi hlubokou pravdu o bohu či o světě, to však nevysvětlovalo podobnost konkrétních motivů. Před Jungovou myšlenkou o kolektivním nevědomí se tedy objevila difuzionistická teorie, která vesměs odvozovala původ pohádky jako takové z jednoho místa (starověký Babylon, Indie apod.). Originál se dle tzv. finské školy hledal tam, kde byla pohádka zachována v nejúplnější podobě -- předpokládalo se, že při dalším šíření se původní motiv rozmělnil a řada podrobností byla ztracena/zapomenuta. Ačkoliv je tato teorie jako celek dnes spíše odmítána (například se ukázalo, že při přenášení se původní motiv nejen ochuzuje, ale současně i obohacuje o nové podrobnosti, které v původním originálu nebyly přítomné), minimálně se během jejího ověřování získalo velké množství srovnávacího materiálu. Astronomická škola vykládá pohádkové motivy především jako symbolické vyjádření dějů probíhajících na nebi. Vlk a Červená Karkulka pak mají symbolizovat různé pohyby mezi sluncem, měsícem a hvězdami, zatmění se v pohádkové látce projeví jako sežrání někoho někým... Související teorie pak usuzuje na vazby nejen k nebeským dějům, ale i k dějům v přírodě vůbec (vegetační cykly, odumírání rostlin na podzim apod.).
Psychologický výklad pohádek, článek Pavla Housera, Science World |
|
ČERVENÝ NONSENS |
Syn se pomalu dostává do věku, kdy ho začínají zajímat pohádky. V televizi s oblibou sleduje datla Woodyho a před pár dny ho babička naučila pohádku o Budulínkovi, kterou si rád opakuje a při vyprávění doplňuje děj. Dnes jsem se rozhodla pro změnu repertoáru a zkusila mu před spaním vyprávět o Červené Karkulce. Ačkoli jsem během svého života přečetla mnoho pohádek ze všech koutů světa a pokoušela se v nich najít jak primární mýtus, tak i jakousi logickou interpretaci, byť se mnohdy odkláněla od tezí Marie-Louise von Franz, zjistila jsem, že v případě Červené Karkulky jsem s rozumem v koncích. Resp. nabízí se takové množství interpretací, až je to podezřelé. Bretaňská verze této pohádky končí tím, že vlk Karkulku sežere. Dejme tomu. Lze spekulovat o významové rovině ztráty nevinnosti (panenství - ev. červená jako symbolické vyjádření první periody), mužském (vlk) a ženském (Karkulka) principu, možná i o pohybech Měsíce mezi hvězdami, ačkoli to mi přijde lehce přitažené za vlasy, nicméně: Karkulka je maminkou vyslána, aby donesla babičce pamlsky k narozeninám. Karkulka - nezkušené mládí, postavené před jakousi první zkoušku, babička - stáří, útlum, konec života (přírodní cykly?). Babička bydlí v lese - les jako symbol tajemství, nástrah, neprobádané místo, viz zkouška. Vlk - muž, který číhá v temnotě, aby uchvátil panenství a setřel z Karkulky (prvně menstruující) pel nevinnosti. Sežrání - ztráta panenství, přírodní cyklus. Karkulčina babička bydlí v lese, tzn. Karkulka do toho lesa nutně musí nějak vstoupit. Maminka ji varuje před vlkem, kterého za určitých okolností MUSÍ potkat, i kdyby ten les obcházela sebevíc - dejme tomu, že ji varuje před neuváženým pohlavním stykem a dává jí na výběr z několika cest - oklikou kolem lesa a po cestičce k hájovně, tzn. uvážená volba toho, kdo ji defloruje, anebo šup po hlavě do lesa (rozdat si to s prvním, kdo přijde do rány). Ale potkat ho MUSÍ, nebezpečí se nelze vyhnout. Ve chvíli, kdy ho potká, přichází první sporný bod pohádky. Vlk se ocitá Karkulce tváří v tvář. Je jasné, že ji chce sežrat; o poživatiny v košíčku nestojí, byť je vlk všežravec a za normálních okolností by o ně zřejmě zájem jevil. Tady nám ale symbolizuje mužský princip, nikoli nějakého gourmeta. On to ale neudělá a namísto toho se Karkulky ptá, kam jde, co tam nese, kudy vede cesta tam, kam jde atp. 1) Vlk je v lese doma, cestu k hájovně musí znát líp než Karkulka. 2) Pokud by chtěl sežrat babičku, dávno by to udělal - je nemocná, oslabená, leží doma sama. 3) Připustíme-li, že cestu k hájovně z nějakého důvodu nezná, bylo by logičtější po detekování lokality sežrat Karkulku hned a jít do hájovny na nášup. Vyvstává tedy otázka, proč běží vlk jako pitomec rychle napřed, aby tam sežral babičku, převlékal se do jejích šatů a hrál na Karkulku habaďůru, když to vůbec nemá zapotřebí? Myslivec v první části pohádky vůbec nefiguruje, není tedy ničím ohrožován. Jistě - lze to brát jako mužskou intriku, ale používají muži podobných postupů? Ptá se nějaký chlap ženské kde bydlí, aby jí mohl nadběhnout, vypáčit šperhákem zámek, skočit do její postele a čekat tam na ni? Nemluvě o tom, že v dané situaci z té postele ještě musí vyeliminovat nějakou starou a nemocnou bábu? Pokud by původ této pohádky nebyl evropský, což dle mého názoru jednoznačně je, dala by se celá věc interpretovat takto: Vlk - muž se před stykem s pannou musí zaučit na nějaké zkušené ženské. Tyto tradice jsou u některých "primitivních" národů doloženy (viz např. Pondělíček - Mašlová: Lidská sexualita), nicméně v našich zeměpisných šířkách lze o podobné formě chování spekulovat leda před christianizací území, tzn. více než tisíc let zpátky. Pokud je leitmotiv Červené Karkulky starší, musela být nutně zcela inovována, a to nemluvím o tak banálních záležitostech jako je bábovka a víno - Karkulka mohla klidně babičce nést zrní, sůl a pazourky - ale o celém smyslu pohádky, neboť v předkřesťanských dobách nebylo zvykem, aby stará bába žila někde mimo rod, pokud by to nebyla dejme tomu nějaká vědma/čarodějka ne zcela lidského původu (srov. řecká mytologie). Odsunutí z komunity znamenalo nutně smrt. Instituce myslivce je samozřejmě podstatně novější, nicméně jeho roli mohl sehrát nějaký lovec, který by procházel lesem ve snaze sehnat potravu. Takže - co je cílem vlkova chování? Jaká je v něm logika? Chce sežrat Karkulku - proč až po staré bábě, jejíž stravitelnost a zřejmě i nutriční hodnota nebude ve srovnání s Karkulkou nic moc? Navíc je nemocná a choroby mohou být pohříchu přenosné, zejména tak brutálním způsobem jakým bezesporu je přímá konzumace postiženého jedince. Měl-li vlk sehrát funkci čističe, proč nesežral babku dávno? Nemluvě o tom, že v tuzemské verzi se stejně obě ženské zachrání, tudíž ani o tomto nelze příliš spekulovat. Vlk si užije (sežere) s oběma, se starou i mladou. Je to vlk - zvířecký princip, představující muže v jeho animální, necivilizované podobě. Proto bere to, co se mu namane, byť ve zcela nelogickém pořadí. Myslivec naopak představuje muže kulturního, mytého, oblečeného a pod penzí. Záchrana z jeho rukou tedy může znamenat, že spása ženského pokolení přichází skrze sterilní, ukázněný sex, nikoli skrz zvířecké ukájení choutek (vlk). To je ale motiv ryze křesťanský (katolický). Karkulka s babičkou vyskočí z břicha - očistí se symbolicky od hříchu. Je tedy myslivec ztělesněním Ježíše a vlk ďábla? Bloudění tmavým lesem pohanství, podlehnutí svodům Satana jakožto vládce pozemského světa a následně očistění skrze Syna Božího? Citace z Bible neuvádím, bylo by jich docela dost a už takhle je to dlouhý. Jak jsem psala výše, evropský původ pohádky tomu docela nahrává a je fakt, že s motivem Červené Karkulky jsem se v pohádkách mimoevropských/"nekřesťanských" národů nesetkala. Přiznám se, že si nevzpomenu, jak to interpretovala Marie Louise, možná došla k tomu samému; každopádně co vy na to?
|
|
Epilog |
Faktické poznámky jsou vítány, ty mimo mísu taky. |
|
Názory čtenářů |
11.01.2005 12:41
Wopi
|
Tak. |
11.01.2005 12:56
Humble
|
Yoshův termín "běločervená Karkulka" mne inspiroval k dalšímu možnému výkladu, tentokrát s notnou dávkou symboliky:
Červená Karkulka spolu s chrabrým vlkem osvobozují les od zastánců starých pořádků reprezentovaných bílou babičkou. Brzy oslavují vítězství a novou éru lesstva. Historická zákonitost, že revoluce požírá své děti, předznamenává Karkulčin krvavý konec. Nastává etapa budování vyspělého lesa pod vlkovým vedením.
Celé údobí končí mechovou revolucí. Babička i Karkulka jsou posmrtně rehabilitovány. Nažehlená uniforma mladého myslivce přitom představuje výkladní skříň obnovené kapitalistické ekonomiky. |
11.01.2005 12:57
Monty
|
Myšlenka lykantropie by neměla zapadnout, přátelé.
Ovšem nezapomeňme, že v příběhu také nefiguruje Karkulčin otec. Jediné mužské postavy v příběhu jsou myslivec a vlk. Máme dvě neúplné rodiny (kdyby Karkulka MĚLA otce, zřejmě by ji do nebezpečného lesa doprovázel, minimálně PŘED babiččinu chaloupku - nemusel mít ani chuť ani náladu vidět se s tchýní) a dva mužské elementy.
VLK může být i Karkulčin otec, vyštvaný a zapuzený, který si nejprve vyřídí účty s tchýní a pak symbolicky pozře dceru, o kterou byl zlotřilým jednáním obou dospělých žen odloučen. Je pravdou, že na tchýni by se zřejmě dopustil hrubšího brachiálního násilí, např. roztrhal by ji, prokousl hrdlo atd., ale to by mohlo být v POHÁDCE záměrně potlačeno.
Myslivec pak může být dědeček, který nevstoupil přímo do konfliktu se svým zetěm - nejspíše byl pod pantoflem nebo již od rodiny odloučen, mohl např. docházet za prací někam daleko a být dočasně nepřítomen, event. v nějakém špitále. Také se mohl po letech vrátit z vojny jako vysloužilec, což by vysvětlovalo uniformu, ostatně nezapomínejme, že v rakousko-uherské armádě myslivci sloužili (viz např. Božena Němcová: Babička, příběh Viktorky, která se pomátla na rozumu skrzevá "černého myslivce" - vojáka).
Děd - stařešina rodu se vrací z vojny a vidí rodinu v troskách. Zeť a dcera odloučeni, dítě bez otce, otec vykonal na rodině strašlivou mstu. Zachraňuje tedy svou ženu (babičku) a vnučku (Karkulku), zetě eliminuje - propíchne bajonetem. Žena je z hlediska rodu důležitější než muž, který navíc už svou reprodukční funkci splnil (zplodil Karkulku). Stará bába sice už je po přechodu, ale mohou ho (myslivce) k ní vázat sentimentální vzpomínky a může ji mít rád i po letitém manželství. Zvláště byl-li dlouho odloučen (ve válce). Je starší, movitý moc nebude, pro ženy je tudíž nepříliš atraktivní. Může být i nějak deformovaný, ostatně přežil válku a to není žádná procházka růžovým sadem. Jeho jediná možnost, jak dosíci pohlavního aktu je kopulovat s vlastní ženou, která ho ve vzpomínkách též vidí mladého a kompletního. Karkulka je pokračovatelka rodu, babička je sexuální objekt, zeť již není k ničemu a proto je odstraněn. |
11.01.2005 13:08
Humble
|




 |
11.01.2005 13:16
yosh
|
Humble !!! :)))
babička tedy byla Car Gosudar ?
vlk Stalin (Gottwald)?
Karkulka .. Lenin? Trockij? (Zinovjev? Kameněv? Slánský?)
- v tom případě maminka - Výmarská republika ? Nebo Trojspolek?
myslivec - Trojdohoda? Wilson?
Existoval tedy mezi maminkou a babičkou válečný stav? Byla tedy Karkulka-diverzant maminkou vyslána babičku ZAVRAŽDIT? Opít vínem a udusit jedovatou bábovkou?
|
11.01.2005 17:14
Albireo
|
Čím dál lepší! |
15.01.2005 18:24
stanislav
|
lepší než vod marije lujzy. :o)))
***** |
30.01.2005 13:48
Wopi
|
Dneska jsem slyšel tuto verzi:
Karkulka dorazila k babičce a ta měla docela normální oči i zuby a vůbec nebyla tak nějak sežraná vlkem. Tož si u ní sedne a dlouho klábosej, načež k večeru se tam přivalí totálně utahanej vlk a povídá: "Sorry za to zpoždění, ale já potkal ňákýho Costnera a von se mnou, blbec, tři hodiny tancoval." |
30.01.2005 15:55
LIBERO
|
Taky dobrý. |
31.01.2005 10:01
Albireo
|
Wopi! :-))))))))))))))))) |
31.01.2005 17:44
Humble
|
Wopi: stručné a výstižné :o))) |
01.02.2005 19:24
Pavla
|
:)))) výbornej ! |
17.02.2005 23:22
yosh
|
Č.K. dle Ericha Fromma:
~~~~~~~~~~~~~~~~
Většinu symboliky této pohádky lze pochopit bez obtíží. „Červená sametová čepička“ je symbolem menstruace. Malé děvče, o jehož dobrodružství slyšíme, se stalo zralou ženou a je konfrontováno se svou sexualitou.
Výstraha „nesejít z cesty“ a „nerozbít láhev“ je zřetelné varování před nebezpečím sexuality a ztrátou panenství.
Sexuální touha vlka je vyvolána pohledem na děvče a vlk se ji snaží svést tím, že jí říká: „Vidíš, Karkulko, to krásné kvítí, které tady všude roste? Proč nenatrháš babičce kytičku? Ničeho si nevšímáš, neposloucháš, jak krásně zpívají ptáci.“ Karkulka „zvedla oči“ a řídila se radou vlka a „zachází hloub do lesa“. Přitom používá význačné racionalizace: aby se sama přesvědčila, že nekoná nic nepravého, říká si, že babička bude mít z květin, které přinese, radost.
Ale toto odchýlení od přímé cesty ctnosti bude krutě potrestáno. Vlk se převleče za babičku a spolkne nevinnou Karkulku. Když utiší svou chuť, usne.
Potud se zdá, že pohádka pojednává o mravním tématu, o nebezpečí sexuality. Ale je to složitější. Jakou roli v ní hraje muž a jak je sexualita podána?
Muž je předveden jako bezohledné lstivé zvíře a pohlavní akt jako kanibalský čin, kdy muž ženu spolkne. Ženy, které muže milují a ze sexuality se těší, tento názor nesdílejí. Takový názor je výrazem hlubokého nepřátelství vůči mužům a sexualitě. Nenávist a předsudek vůči mužům vystupují na konci pohádky ještě zřetelněji. I zde – jako v babylonském mýtu – si musíme vzpomenout na to, že nadřazenost ženy spočívá ve schopnosti rodit děti.
A jak je vlk zesměšněn? Tím, že je ukázán, jak se snaží hrát roli těhotné ženy, která má ve svém těle živou bytost. Karkulka nastrká kameny, symbol neplodnosti, do jeho břicha a vlk se zhroutí a zemře. Podle primitivního zákona odplaty je čin potrestán dle zločinu: vlk je zahuben kameny, symbolem neplodnosti, čímž je zesměšněna jeho opovážlivost hrát roli těhotné ženy.
tato pohádka, jejíž hlavní postavy jsou tři ženy tří generací (myslivec v závěru je konvenční otcovskou postavou bez skutečné závažnosti), pojednává o konfliktu mezi mužem a ženou; je to příběh o triumfu žen nenavádějících muže, končící jejich vítězstvím. Je to opak mýtu o Oidipovi, kde muž z boje vychází jako vítěz.
Z knihy Mýtus, sen a rituál, Aurora, Praha, 1999
|
17.02.2005 23:47
Wiki
|
:-) koukám, že lehce před půlnocí perlíš, Yoshi :-)))))
je fajn tě vidět |
18.02.2005 00:11
Wiki
|
teda, aby nedošlo k omylu, pochopila jsme , že to je Fromm, ale mám radost, žes to sem dal, víš ? :-) |
18.02.2005 10:09
Humble
|
 |
18.02.2005 10:47
Wopi
|

|
18.02.2005 11:29
podivín
|
jen tak pro představu:
 |
18.02.2005 12:42
Humble
|
Ten vlk vypadá, jako kdyby Karkulku dávil :o) |
18.02.2005 12:58
podivín
|
jo, jo, v pohádce se neříká, jaké s tím měl problémy...
takhle nasuchu bez zapití... |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|