Prolog |
... Existuje několik hlavním škol, které při úvahách o původu pohádek akcentují tu jednu, tu zase jinou příčinu. Především bylo třeba vyřešit problém, proč se v pohádkách tolik motivů opakuje. Tzv. symbolická škola sice uznávala, že pohádky mohou vyjadřovat jakousi hlubokou pravdu o bohu či o světě, to však nevysvětlovalo podobnost konkrétních motivů. Před Jungovou myšlenkou o kolektivním nevědomí se tedy objevila difuzionistická teorie, která vesměs odvozovala původ pohádky jako takové z jednoho místa (starověký Babylon, Indie apod.). Originál se dle tzv. finské školy hledal tam, kde byla pohádka zachována v nejúplnější podobě -- předpokládalo se, že při dalším šíření se původní motiv rozmělnil a řada podrobností byla ztracena/zapomenuta. Ačkoliv je tato teorie jako celek dnes spíše odmítána (například se ukázalo, že při přenášení se původní motiv nejen ochuzuje, ale současně i obohacuje o nové podrobnosti, které v původním originálu nebyly přítomné), minimálně se během jejího ověřování získalo velké množství srovnávacího materiálu. Astronomická škola vykládá pohádkové motivy především jako symbolické vyjádření dějů probíhajících na nebi. Vlk a Červená Karkulka pak mají symbolizovat různé pohyby mezi sluncem, měsícem a hvězdami, zatmění se v pohádkové látce projeví jako sežrání někoho někým... Související teorie pak usuzuje na vazby nejen k nebeským dějům, ale i k dějům v přírodě vůbec (vegetační cykly, odumírání rostlin na podzim apod.).
Psychologický výklad pohádek, článek Pavla Housera, Science World |
|
ČERVENÝ NONSENS |
Syn se pomalu dostává do věku, kdy ho začínají zajímat pohádky. V televizi s oblibou sleduje datla Woodyho a před pár dny ho babička naučila pohádku o Budulínkovi, kterou si rád opakuje a při vyprávění doplňuje děj. Dnes jsem se rozhodla pro změnu repertoáru a zkusila mu před spaním vyprávět o Červené Karkulce. Ačkoli jsem během svého života přečetla mnoho pohádek ze všech koutů světa a pokoušela se v nich najít jak primární mýtus, tak i jakousi logickou interpretaci, byť se mnohdy odkláněla od tezí Marie-Louise von Franz, zjistila jsem, že v případě Červené Karkulky jsem s rozumem v koncích. Resp. nabízí se takové množství interpretací, až je to podezřelé. Bretaňská verze této pohádky končí tím, že vlk Karkulku sežere. Dejme tomu. Lze spekulovat o významové rovině ztráty nevinnosti (panenství - ev. červená jako symbolické vyjádření první periody), mužském (vlk) a ženském (Karkulka) principu, možná i o pohybech Měsíce mezi hvězdami, ačkoli to mi přijde lehce přitažené za vlasy, nicméně: Karkulka je maminkou vyslána, aby donesla babičce pamlsky k narozeninám. Karkulka - nezkušené mládí, postavené před jakousi první zkoušku, babička - stáří, útlum, konec života (přírodní cykly?). Babička bydlí v lese - les jako symbol tajemství, nástrah, neprobádané místo, viz zkouška. Vlk - muž, který číhá v temnotě, aby uchvátil panenství a setřel z Karkulky (prvně menstruující) pel nevinnosti. Sežrání - ztráta panenství, přírodní cyklus. Karkulčina babička bydlí v lese, tzn. Karkulka do toho lesa nutně musí nějak vstoupit. Maminka ji varuje před vlkem, kterého za určitých okolností MUSÍ potkat, i kdyby ten les obcházela sebevíc - dejme tomu, že ji varuje před neuváženým pohlavním stykem a dává jí na výběr z několika cest - oklikou kolem lesa a po cestičce k hájovně, tzn. uvážená volba toho, kdo ji defloruje, anebo šup po hlavě do lesa (rozdat si to s prvním, kdo přijde do rány). Ale potkat ho MUSÍ, nebezpečí se nelze vyhnout. Ve chvíli, kdy ho potká, přichází první sporný bod pohádky. Vlk se ocitá Karkulce tváří v tvář. Je jasné, že ji chce sežrat; o poživatiny v košíčku nestojí, byť je vlk všežravec a za normálních okolností by o ně zřejmě zájem jevil. Tady nám ale symbolizuje mužský princip, nikoli nějakého gourmeta. On to ale neudělá a namísto toho se Karkulky ptá, kam jde, co tam nese, kudy vede cesta tam, kam jde atp. 1) Vlk je v lese doma, cestu k hájovně musí znát líp než Karkulka. 2) Pokud by chtěl sežrat babičku, dávno by to udělal - je nemocná, oslabená, leží doma sama. 3) Připustíme-li, že cestu k hájovně z nějakého důvodu nezná, bylo by logičtější po detekování lokality sežrat Karkulku hned a jít do hájovny na nášup. Vyvstává tedy otázka, proč běží vlk jako pitomec rychle napřed, aby tam sežral babičku, převlékal se do jejích šatů a hrál na Karkulku habaďůru, když to vůbec nemá zapotřebí? Myslivec v první části pohádky vůbec nefiguruje, není tedy ničím ohrožován. Jistě - lze to brát jako mužskou intriku, ale používají muži podobných postupů? Ptá se nějaký chlap ženské kde bydlí, aby jí mohl nadběhnout, vypáčit šperhákem zámek, skočit do její postele a čekat tam na ni? Nemluvě o tom, že v dané situaci z té postele ještě musí vyeliminovat nějakou starou a nemocnou bábu? Pokud by původ této pohádky nebyl evropský, což dle mého názoru jednoznačně je, dala by se celá věc interpretovat takto: Vlk - muž se před stykem s pannou musí zaučit na nějaké zkušené ženské. Tyto tradice jsou u některých "primitivních" národů doloženy (viz např. Pondělíček - Mašlová: Lidská sexualita), nicméně v našich zeměpisných šířkách lze o podobné formě chování spekulovat leda před christianizací území, tzn. více než tisíc let zpátky. Pokud je leitmotiv Červené Karkulky starší, musela být nutně zcela inovována, a to nemluvím o tak banálních záležitostech jako je bábovka a víno - Karkulka mohla klidně babičce nést zrní, sůl a pazourky - ale o celém smyslu pohádky, neboť v předkřesťanských dobách nebylo zvykem, aby stará bába žila někde mimo rod, pokud by to nebyla dejme tomu nějaká vědma/čarodějka ne zcela lidského původu (srov. řecká mytologie). Odsunutí z komunity znamenalo nutně smrt. Instituce myslivce je samozřejmě podstatně novější, nicméně jeho roli mohl sehrát nějaký lovec, který by procházel lesem ve snaze sehnat potravu. Takže - co je cílem vlkova chování? Jaká je v něm logika? Chce sežrat Karkulku - proč až po staré bábě, jejíž stravitelnost a zřejmě i nutriční hodnota nebude ve srovnání s Karkulkou nic moc? Navíc je nemocná a choroby mohou být pohříchu přenosné, zejména tak brutálním způsobem jakým bezesporu je přímá konzumace postiženého jedince. Měl-li vlk sehrát funkci čističe, proč nesežral babku dávno? Nemluvě o tom, že v tuzemské verzi se stejně obě ženské zachrání, tudíž ani o tomto nelze příliš spekulovat. Vlk si užije (sežere) s oběma, se starou i mladou. Je to vlk - zvířecký princip, představující muže v jeho animální, necivilizované podobě. Proto bere to, co se mu namane, byť ve zcela nelogickém pořadí. Myslivec naopak představuje muže kulturního, mytého, oblečeného a pod penzí. Záchrana z jeho rukou tedy může znamenat, že spása ženského pokolení přichází skrze sterilní, ukázněný sex, nikoli skrz zvířecké ukájení choutek (vlk). To je ale motiv ryze křesťanský (katolický). Karkulka s babičkou vyskočí z břicha - očistí se symbolicky od hříchu. Je tedy myslivec ztělesněním Ježíše a vlk ďábla? Bloudění tmavým lesem pohanství, podlehnutí svodům Satana jakožto vládce pozemského světa a následně očistění skrze Syna Božího? Citace z Bible neuvádím, bylo by jich docela dost a už takhle je to dlouhý. Jak jsem psala výše, evropský původ pohádky tomu docela nahrává a je fakt, že s motivem Červené Karkulky jsem se v pohádkách mimoevropských/"nekřesťanských" národů nesetkala. Přiznám se, že si nevzpomenu, jak to interpretovala Marie Louise, možná došla k tomu samému; každopádně co vy na to?
|
|
Epilog |
Faktické poznámky jsou vítány, ty mimo mísu taky. |
|
Názory čtenářů |
05.01.2005 15:16
Cekanka_ucekana
|
ty ses zase vyřádila, viď :-))) mám radši Popelku, zkus rozebrat ji .-) |
05.01.2005 15:18
Bacil
|
dokonalé, včetně reakcí |
05.01.2005 17:56
Monty
|
yoshi, jestli ty náhodou taky nebudeš hen ten génius... |
05.01.2005 17:56
Monty
|
Cekanka_ucekana napsal(a): ty ses zase vyřádila, viď :-))) mám radši Popelku, zkus rozebrat ji .-) No jo, vyřádila, a za odměnu jsem dostala neuroleptika... bych radši čekuládovou medaili. :o( |
05.01.2005 18:02
Cekanka_ucekana
|
tak já ti v pátek nějakou přinesu .-) |
05.01.2005 18:13
Monty
|
Cekanka_ucekana napsal(a): tak já ti v pátek nějakou přinesu .-) Ale nemusíš, bůhví, co místo ní uvidím. :o) |
05.01.2005 18:21
Cekanka_ucekana
|
tak já ti přinesu něco jinýho a uvidíš medaili :-))))) |
05.01.2005 18:38
Monty
|
Cekanka_ucekana napsal(a): tak já ti přinesu něco jinýho a uvidíš medaili :-))))) To bys mi musela přinýst dopravní značku... |
05.01.2005 18:42
Cekanka_ucekana
|
jakou? Zákaz vjezdu? |
05.01.2005 19:03
Monty
|
Cekanka_ucekana napsal(a): jakou? Zákaz vjezdu? Zákaz STÁNÍ... :o) |
05.01.2005 19:17
Cekanka_ucekana
|
tu neznám..... |
06.01.2005 14:46
yosh
|
Zdá se, že oficiální literatuře došla témata. Když pořebuje nápad, utíká na Literru!
tož si přečtěme názor na Karkulku z pera Jana Sterna!
viz:
http://www.blisty.cz/art/21376.html |
06.01.2005 15:19
LIBERO
|
Myslíš, že to skutečně vykradl odsud? To je soda! |
06.01.2005 17:06
Monty
|
No... ten článek má stejnej datum... vzhledem k tomu, že v psychóze je člověk vcelku náchylnej k tomu, aby se napojoval na různý signály zvenčí, je docela dobře možný, že jsme na tom tak nějak dělali společně... anebo je to docela obyčejná náhoda.
Nikdá nevíš. |
06.01.2005 22:36
vrtusík
|
Jo, stejný datum je v psychóze dost důležitý, to je fakt. Já třeba když slavim narozeniny, je často stejný datum, jako když jsem přišel na svět. |
11.01.2005 09:24
Lena
|
Podle mě je vlk jakousi podobností obecného nebezpečí zvenku. Děti jsou před ním vždy varovány, v současné době asi takhle: "necourej moc venku, nemluv s cizími lidmi, nic od nich neber a nedávej jim klíče od bytu".
Karkulka zákaz zjevně porušila, neboť se s vlkem dala do řeči a ještě byla tak hloupá, že mu vyslepičila, že jde za babičkou a dokonce ještě přidala, kde přesně babička bydlí. Není tedy divu, že za porušení pravidla "nemluv s cizími a už vůbec jim neříkej, kde bydlíš ty nebo tví zranitelní blízcí" přišel trest.
V archaické rovině tam máme mladou dívku kmene, která se vydá na první zkoušku, neuposlechne rad starších, krátí si cestu přes nebezpečný les a zde navíc vyzradí místo, kde se skrývají starší a zranitelní členové rodu. Aby pochopila, jak velký to byl hřích, přijde nejprve o milovanou babičku a vzápětí i o vlastní život.
Myslivce je potom alegorie vykoupení, kterou do původně pohanské bajky přidalo křesťanství. Karkulka v poslední chvilce života lituje, že neuposlechla, nešla okolo a že se s vlkem dávala do řeči. Její lítost je hluboká a upřímná, určitě si v tu chvíli říká, že podobné by už nikdy neudělala. Dojde tedy spasení, hříchy jsou odpuštěny a dochází ke znovuzrození. |
11.01.2005 10:54
Wopi
|
Nesouhlasím s předřečníky.
Má hlavní námitka je tato: kdyby cesta do lesa opravdu znamenala obdobu jakéhosi iniciačního obřadu či přechod z dětství do dospělosti, Karkulka by nebyla červená už předtím. Do lesa by šla bílá Karkulka a teprve tam by získala červený čepeček.
Zamyslete se, prosím, který typ babiček bydlí na samotě v lese! Už vám svítá? Samozřejmě - šlo jednoznačně o čarodějnici. Karkulka jako mladá adeptka magie jde za zkušenou čarodějnicí.
Co však s vlkem?
Klíčem budiž skutečnost, že vlk okamžitě neschramstne zajisté mnohem chutnější mladou Karkulku, avšak jde nejprve po babičce, a Karkulka poslouží jen coby zákusek. Vlk totiž symbolizuje nebezpečí, jež s sebou magie nese - možnost obrácení kouzla proti jeho vyvolavateli. Adeptce, která ještě magii neovládá, nebezpečí sebezničení samozřejmě nehrozí. Staré čarodějnici však ano.
Karkulka pak přijde do chaloupky (na kamenných základech či kuří noze?) a tam je zasažena rozpoutanou zlou magií, která už postihla tu, co ji spustila.
Myslivec pak není nikdo jiný než kouzelnický mistr, který vycítil tuto neblahou událost a svými schopnostmi převyšujícími možnosti venkovské zaříkávačky dá vše do pořádku. |
11.01.2005 11:50
Humble
|
Wopi :o)))
Nabízí se ovšem ještě jedno zcela obyčejné prozaické vysvětlení, prosté rituálů či magie. Jak nastínil Wopi, stačí se zamyslet nad tím, který typ lidí bydlí na samotách. Pomineme-li čarodějnice, které u nás již před staletími vymýtila inkvizice svatá, jsou to obvykle lidé, kteří z nějakých důvodů nevydrželi ve vesnici. Zlodějíčci, naschválníci bavící se sousedskými spory, podivíni :o) atd. atd., zkrátka asociální jedinci, které jejich spoluobčané vyštípali z vesnice. K samotnému příběhu:
Nesnesitelná babička žije osamoceně uprostřed lesa. Nikomu nechybí její invektivy a kousavé poznámky, nikdo za ní nechodí. Nejšťastnější je v tomto smyslu snacha. Jen jednou ročně, na babiččiny narozeniny, je třeba vykonat společenskou potřebu a na chvilku za ní zajít. Nikomu se tam z pochopitelných důvodů nechce, a tudíž vyšlou nejmladšího člena - Karkulku. (Na tom, že děti mají rády jasné barvy, není nic neobvyklého. Moje nejoblíbenější barva bývala v dětství rovněž červená a velmi mi vadilo, že na nejhezčí barvu musí auta zastavit.)
Karkulka prosí, aby tam nemusela, škemrá, odmlouvá, není to však nic platné (obdobným způsobem ostatně bývá vysílána se smetím, pro pivo, pro cigára apod.). Vezme tedy košík, otře uslzené oči a jde. Cestou vymýšlí tisíce způsobů pomsty. Když potká vlka, s dětskou přímočarostí mu vyklopí veškeré své pocity vůči nenáviděné důchodkyni. Vlk nabídne pomoc. Plácnou si a dál jdou spolu. Před chaloupkou si Karkulka sedne na pařez a čeká, až vlk babičku sežere. Na smluvený signál (řekněme zamávání ocasem z okna) vejde dovnitř. Nyní ovšem nastává základní, leč zcela logický zvrat. Šelma, která jednou okusila lidské maso, již nemůže přestat a podle hesla "s jídlem roste chuť" sežere i Karkulku. Toť tedy celý reálný příběh zbavený nánosů romantiky. Snadno nahlédneme, že myslivec je pouhý výmysl hollywoodských tvůrců happyendů. |
11.01.2005 11:56
Wopi
|
:)))
to je ovšem nářez! |
11.01.2005 12:00
yosh
|
Stran barvy máš Wopi po stránce logické sice možná pravdu, ale co by tomu řekly děti ?
jak by taková pohádka vypadala ?
POHÁDKA O BĚLOČERVENÉ KARKULCE:
"Karkulko: přes les si dávej pozor! Bydlí tam zlý vlk a když tě chytí, nasadí ti červený čepeček" ....... ?!?!? HRŮZA !!!!
/prepubertální mládež zcela dezorientována/
bane: právě ŽE karkulka UŽ byla doma červená (tedy měla již první periodu za sebou - ač dosud panna, plně nevyvinuta fyzicky a mentálně) umožňovalo její extruzi matkou do nebezpečného a temného světa mužů.
Druhá námitka - ohledně babičky - vědmy je již mnohem více hodna úvahy: leccos by tomu nasvědčovalo - kdo ví, zda vlk nebyla v podstatě metamorfovaná babička, která svoji mladší příbuznou "zkoušela" a poté z důvodů nějaké poruchy již nebyla zpětné přeměny schopna. Sežrání Karkulky, způsobené neovládnutým dravčím instinktem vlka - babičky by tak byla tedy "magická nehoda", v psychoanalytické rovině symbolisující incestní lesbický pedofilní vztah. To je však dosti komplikovaná představa.
Spíše se tedy přikláním k názoru, že babiččina separace mohla mít jiný důvod: Který druh babiček vyžaduje od nezletilého příbuzenstva pravidelnou donášku alkoholu? Notoričtí alkoholici! Babička byla možná nuceně separována pro své excesy, osobnostní úpadek, asociálně agresivní a kompulzivní chování doprovázející tento druh deteriorace. Spekulovat můžeme dále, zda šlo o depresivní reakci na úmrtí dědečka, či zda dědeček se v příběhu nevyskytuje, protože vyklidil pole pro babiččin alkoholismus.
Není nakonec vlkem ON ? .... zvlčilý dědeček?
Vyštvaný bezdomovec - nebožák, kterému nezbývá, než výt na měsíc zoufalstvím? Nebo Londonovský gauner - dravec uprchlý od rodiny, kvůli kterému se babička trýzněná vzpomínkami upíjí? Nevyužil nakonec Karkulky (neboť věděl, že jednoho dne ji matka do lesa musí vyslat), jako záminky ke svému podloudnému návratu k babičce? Neskončil tento návrat tragicky, jako "domácí zabíjačka", neboť úpadek zúčastněných již přesáhl únosnou míru? Nebyl právě PROTO nucen se za babičku převléknout a vydávat, neboť věděl, že ji Karkulka dosud neviděla? Neprohlédla Karkulka tuto lest a nemusela tedy právě PROTO být zlikvidována?
Nevíme.
Jisté je jediné: happyand s myslivcem se v tak temném příběhu zdá nanejvýš nepravděpodobný - a je zjevně diktován snahou uchránit nezletilce předčasného šoku setkání s existenciálním rozměrem reality. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|