Cítím, že za chvíli to skončí.

Víte, svět a tak.

Celý totiž tak nějak zrychluje, jako běžec s cílem nadohled.

Nebo snad vrcholí jako divadelní hry, pak už jen opona a váhavý potlesk.

Nikdy jsem neměl rád divadlo.

Neříkám, že zítra, snad za dvacet nebo stopadesát let, ale dlouho už to nebude.

Události se udávají tak nějak těsněji za sebou.

Katastrofy, volby, teroristi a jiná verbež, všeho se zdá být víc.

Stoletá voda přijde dvakrát za pět let.

A už ani ty hvězdy nezáří tak jako kdysi.