| XIII. |
|---|
Těšíme se na den pro nás tak nutný.
To vládne představám madona.
Pak přijde okamžik velice smutný,
že naše akce se nekoná.
Nechápu, proč nám všem toliko vadí,
když nás to co chceme zklamalo.
Vždyť ještě nemusí, co máme rádi,
být dobré, tak jak by lákalo.
I smutek největší může mít účel,
tak z trní růžička vykvétá.
S pokorou přijímá bolestný úděl
se srdcem proťatým pieta. |
|
| Názory čtenářů |
17.12.2004 18:26
 johanna
|
zajímavý závěr, celkově docela slušně zpracováno i když se nečte příliš pohodlně.. |
17.12.2004 20:09
 Bastet
|
Jo,poslední sloka se mi taky líbila, ale jinak mi to moc neplyne |
22.12.2004 12:26
 Seregil
|
Trošku skřípající... místy rýmy nesednou do zvukomalby... jinak fajn.. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|