Vzduchem svištěly kulky, z nichž mnohé se odrážely od kamenných zdí hradeb všemi směry, přičemž jiné prolétávaly mezi vrchní částí hradeb. Desátník Jeff Novotny se instinktivně tiskl ke zdi hradby. Do očí mu přitom spadlo několik menších úlomků zdi, kterou kulky zasáhly. I ostatní vojáci se krčili za hradbami. Jeden z nich se v podřepu trochu nadzvedl a vystřelil krátkou dávku ze samopalu. Hned na to byl zasažen, chytl se za hruď a zhroutil se. Poté zůstal bezvládně ležet s otevřenýma očima. O chvíli později se ozvalo svištění minometného granátu. Hradby se vzápětí otřásly při silném výbuchu. Novotny postřehl všemi směry letící kusy kamenů ze zdi hradeb. Jeden kámen poté dopadl vedle něho. Proplížil se kolem něho ke střílně ve hradbách, načež se střílnou zadíval. Spatřil jednoho německého vojáka na transportéru, jak má natočený kulomet jejich směrem. Zároveň postřehl malé záblesky, které šlehaly z jeho hlavně. Vsunul rychle hlaveň automatické pušky do střílny, přičemž opět zaslechl zvuk letící minometné střely. Zatnul zuby, a při zdi se co nejvíce schoulil. Výbuch nastal vzápětí. Uprostřed zříceniny explodovalo zaparkované nákladní auto. Kusy všeho možného dopadly na něho. Potom slyšel, jak poručík Thomas Collins něco řve na zbylé vojáky. Pak se však jen soustředil na míření. Přes konec hlavně viděl obrysy postavy, která pohybuje pozvolna kulometem. Pravým ukazováčkem pomalu stiskával spoušť. A vzápětí ji stiskl úplně. Postava vojáka za kulometem sebou škubla po prvním výstřelu. Druhý výstřel také Němce zasáhl a ten rozhodil rukama, načež se sesunul do transportu. Pak postřehl několik přikrčených německých vojáků, kteří běží ke zřícenině. Zalícil hned na jednoho z nich. Onen německý voják současně zalehl za větší pařez. Ve stejný okamžik na něho vystřelil. Voják sebou škubnul a zůstal bezvládně ležet. Vzal si na mušku dalšího. A stiskl spoušť. Výstřel se však neozval. Oddálil tvář od zbraně, přičemž zrakem sklouznul na zásobník. Byl povyskočený. V prvním okamžiku nechápal, jak mohl přeslechnout cvaknutí. Rychle tedy pušku vysunul ze střílny, načež obratně zní vytáhl prázdný zásobník a sáhl levou rukou k opasku pro plný. Přitom se ozval jekot letícího minometného granátu. Přitiskl se co nejvíce k hradební zdi. Vzápětí několik metrů před ním se v explozi rozletěla horní část hradby, načež ho do rukou okamžitě zasáhlo několik kusů kamenů. Tlaková vlna s ním zároveň prudce smýkla po hradbách. Na okamžik byl otřesen a zároveň cítil, jak mu pulsují spánky a ve stejný okamžik mu přes pravé oko začala stékat stružka krve. Přikrčeně se zvedl, přičemž v rozplývajícím kouři spatřil zkrvavené tělo jednoho vojáka. Opět uslyšel svištění dalšího granátu. Běžel přesto skrčen po hradbách k místu, kde se nacházely schody vedoucí dolů. Někde za ním minometný granát explodoval a on byl vržen dírou v hradbách. V následujících vteřinách vnímal kolem sebe prázdnotu. Vzápětí dopadl do sněhu před zříceninou. Sotva si to uvědomil, proletěla kolem něho kulka. Hlavně levým okem postřehl dvojici německých vojáků. V ruce stále svíral automatickou pušku, ale plný zásobník, co chtěl do ní vsunout, mu při pádu vypadl. Hbitě se odvalil do strany a do sněhu vedle něho se zaryla další kulka. To už se ocitl se u mrtvého Němce a pohotově se snažil krýt za jeho tělem. Těsně nad ním zároveň prolétly další kulky. Ve zlomku vteřiny vzal mrtvému samopal. Pak jím zalícil směrem k německým vojákům. Vystřílel vše, co bylo v zásobníku. Jeden nepřátelský voják se v podřepu prohnul, načež klesl do sněhu. Druhý jeho střelbě unikl přikrčeným během, přičemž na něho opět pálil. Novotny levou rukou převrátil mrtvolu Němce na bok. Přitom se do mrtvého zaryly dvě kulky. Další kulka Novotnemu roztrhla uniformu na levém hřbetu ruky. Zároveň pravou rukou sáhl do brašny co měl mrtvý voják na opasku. Plný zásobník rychle vsunul do samopalu, přičemž další kulky zasvištěly vzduchem. V leže se za mrtvolou přesunul do strany, načež německého vojáka uviděl přikrčeného za kmenem stromu. Po zalícení stiskl spoušť. Přes vyšlehnutý plamínek z hlavně samopalu postřehl, jak postava za stromem rozhodila rukama, a pak se zhroutila na bok. Poté se bezvládné tělo skutálelo do prolákliny. Zuřivá střelba pokračovala. Před zříceninou už leželo větší množství mrtvých Němců. Obránců bylo však už jen pár. V leže zpoza mrtvého těla uviděl Novotny dva německé vojáky za minometem. Jeho zraku neunikl granát, který měl jiný mrtvý Němec za opaskem. Co nejrychleji se k onomu vojákovi doplazil a pravou rukou pak uchopil granát. Po jeho odjištění se nadzvedl, a mrštil jím co nejdále. Sotva granát hodil, tak byl zasažen do levého předloktí. Přitisknutý na sněhu přes nohu mrtvého vojáka viděl výbuch granátu těsně před minometem. Současně se ozval dvojitý výkřik. Teprve pak si plně uvědomil bolest v předloktí. Ze zatnutými zuby potom střílel z automatické pušky. A každým okamžikem očekával, že bude zasažen smrtícími kulkami. Do střelby se však náhle ozval hluk motorů. Zpozoroval, jak se němečtí vojáci rychle dávají na útěk. Brzo uviděl několik amerických tanků. Skoro nevěřil vlastním očí. O chvíli později k němu ze zříceniny přibíhal poručík ještě s jedním vojákem. „Mysleli jsem si, že jste mrtvej!“ řekl mu hned voják. „Měli jsme namále. Ty tanky se tady objevily v pravou chvíli!“ mínil poručík. „To teda jo. Kolik nás přežilo?“ zeptal se. „Jen já, vy a tenhle,“ dostalo se mu odpovědi. KONEC. |