Dílo #12111 |
Autor: | Digdag |
Datum publikace: | 14.12.2004 13:22 |
Počet návštěv: | 1016 |
Počet názorů: | 6 |
Hodnocení: | 3 |
Naposled |
V podzimní aleji, dvě strany kolejí, poslední objetí a slzy dojetí.
Slané perly potají, do vlasů Ti padají a ve vůni těch vlasů, pozbyl jsem svého hlasu.
Bylo to naposled
V podzimní aleji, dvě strany kolejí, poslední polibek, tisíce vzpomínek.
Naše rty na chvíli, v jedno se spojily, naposled, jen jednou, nikdy víc nesplynou.
Bylo to naposled
V podzimní aleji, dvě strany kolejí, podivné sousoší, loučit se pokouší.
Nocí zní tiché výkřiky a v srdci žal veliký, je prázdno v mojí dlani, tak sbohem, Lásko, Paní.
Bylo to naposled
Z podzimní aleje, bez kapky naděje, kolejí do Nikam, naposled utíkám.
|
|
Epilog |
Slaný déšť utopí má tajná přání, na trati bez zázraků na počkání. |
|
Názory čtenářů |
14.12.2004 14:10
engelmar
|
Docela se mi to líbí. Dobře to plyne. Některé rýmy mi moc nesedí
poslední polibek,
tisíce vzpomínek
naposled, jen jednou,
nikdy víc nesplynou
Ale dám ti Tipa |
14.12.2004 14:28
Seregil
|
Povedená.... pěkně plyne...* |
15.12.2004 19:35
Bastet
|
Verše se čtou pěkně, jen trochu moc žalu (občas), IMHO já to ale taky občas takhle používám |
16.12.2004 06:51
Digdag
|
Já si u toho psaní celkem pobrečel, ten žal ta je záměrně..Není to vymyšlené :-( |
29.05.2005 15:08
Digdag
|
už ne :-)
dík |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|