Dílo #12108
Autor:aldebaran
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Úlet
Zóna:Jasoň
Datum publikace:14.12.2004 11:40
Počet návštěv:2751
Počet názorů:13
Hodnocení:5
Patří do sbírky:Pohádky nepohádky

Prolog
Pamela s Karkulkou se vracejí a snimi další úchylné dobrodružství.
Pamela se vrací

 Bylo krásné slunné odpoledne. Na modré obloze se líně potulovaly mraky, které si místy odskakovaly na malou.  Slunce znuděně civělo dolů. Vtom ho ale něco zaujalo! Zaostřilo zrak na prostornou vilu umístěnou na okraji skalního převisu. Zlaté paprsky pronikly přes žaluzii jednoho z pokojů a chlípně dopadaly na dvě upocená těla vzdychající na rozměrné posteli.
„Zase nás sleduje, ten šmírák!“ ozval se z pokoje ženský hlas, „ Karkul, zatáhni pořádně ty žaluzie, ať na nás nehledí!“
Z postele se zvedla nahá dívka s krátkými červenými vlasy, přiřítila se k oknu a zatáhla žaluzie. V tu chvíli dopadlo na podlahu desítky zlatých drátků a kdosi na obloze  sprostě zahulákal.
 Nahá dívka se otočila k posteli.
„Pam, co s tímhle bordelem?“ zeptala se a ukázala na podlahu.
„Ale, to se dá zpeněžit! Ve frcu ti za to dají tři stovky!“

  Po vydatné dávce orálního tělocviku se obě dívky rozhodly, že si dají něco pořádného k snědku. Obzvláště Karkulka byla celá vyhladovělá a neustále cosi lovila mezi zuby. Oblékly se tedy do průsvitných župánků a vydaly se do prostorné kuchyně, která se nacházela v bývalé sado-maso mučírně. Když scházely po vrzajícím schodišti, potkaly Pamelinu maminku, jak míří do předsíně. Postarší vnadná blondýna v latexovém kompletu si jich vůbec nevšímala a něco si nervózně mumlala.  Prošla kolem nich a zmizela za rohem.
„Tvá máti je nějaká divná?“ pronesla pohoršeně Karkulka a opřela se o zábradlí.
„Matky si nevšímej, zase je v tom!"zaculila  se Pamela, „My teď máme jiné starosti!“
Chytila Karkulku za ruku a táhla ji  do potemnělé kuchyně. Když se konečně posadily na vysokých stoličkách u malého baru a začaly pojídat grilovanou krysu, ozvalo se z předsíně podivné chrchlání a rytmické plkání.
„Co to bylo?“ zpozorněla Karkulka, „Tvoje máti má střevní potíže!“
„Ne!“ zasmála se Pamela, „Jen nemůže nastartovat koště!“
„Tvoje máma je čarodějka?“
Pamela už chtěla odpovědět, když kolem zamřížovaného okénka proletěla na mopu rozevlátá ženština, jejíž bujné poprsí mírně naklánělo násadu směrem dolů. Jakmile se zřítila k zemi, otočila se Pamela ke Karkulce s vysvětlením.
„Víš, ona propadla okultismu!“ zamračila se, „ Kupuje si nejrůznější krámy, černý hadry a myslí si, že půjdu v jejích stopách.“
„Ona chce, aby z tebe byla čarodějka?“
„Kulový, to tak ještě!“ bránila se Pamela, „Sice mi poslala přihlášku do  třech kouzelnických  škol, do podělaných  Bradavic, Nežitů a Mozolů, ale já tam nechci! Mým snem je práce erotické masérky v nightclubu U sedmi chlíváků! Víš co? Utečeme spolu pryč! Mám vyhlídnutý levný privát u Zvířete. Co ho Kráska pustila k vodě, tak pronajímá pokoje v zakletým zámku. Když ti nevadí zfetovaní duchové a levitující nábytek, dostaneš dvacetiprocentní slevu!“
Karkulka se zamyslela.
„Zní to výhodně, ale přesto, ty sis nikdy nechtěla vykouzlit pěkně udělanýho chlapa?“
„Ty mně přece bohatě stačíš!“ namítla Pamela a sklouzla ze stoličky.
„Ale nekecej?“
„No tak jo!“ přiznala se Pamela, „ Ale zkoušela jsem jen jedno kouzlo!“
Karkulka si rozepnula župánek a žádostivě se na ni podívala.
„Ukaž mi ho! Hned!“
Pamela zavřela oči, napřáhla ruku a hlasitě vykřikla: „MAXIMUS ORGASMUS!“
Z dlaně jí vyletěly úchylně růžové jiskřičky a zasáhly Karkulku přímo do rozkroku. Ta se okamžitě svalila na zem, kde se začala svíjet blahem.
„Ještě!“ hekala rozkoší a rytmicky přitom třela nožky barových stoliček, „ Ještě jedno číslo!“
„Žádné takové!“ rozčílila se Pamela, „Jdeme balit!“
 Chytila Karkulku za nohu a odtáhla ji ven z kuchyně.

  Z převisu se slaňovaly dvě postavy. Pamela v maskáčovém kostýmku a Karkulka s červenou krosnou na zádech. Jakmile pod sebou ucítily pevnou zem, vydaly se po úzké stezce do hlubokého lesa, kde se nacházel zakletý zámek.
  Sotva je pohltil smrkový porost, začal je někdo tajně sledovat. V houšti se skrýval obávaný netvor, drancující lesní obyvatelstvo. (Vyděšená zvířata kvůli němu začala udržovat monogamní svazky a dokonce se naučila i bojovému umění. Nejvíce v něm vynikaly veverky.)
  Nebyl to nikdo jiný, než zdivočelý Pamelin vibrátor. Čas strávený v novém prostředí se na něm viditelně podepsal. Změnil image, porostl mechem, aby lépe splynul s okolím a mohl efektivně napadnout svou oběť. Jakmile však spatřil svou původní majitelku, štěstím zavrčel a nečekaně se jí obmotal kolem krku.
Pamela zaječela a odhodila zeleného „hada“ na zem.
„To je přece tvůj robertek!“ vřískla Karkulka a hodila po něm kamenem, „On tady zdivočel!“
Netvor uskočil stranou a připravil se na výpad. Pamela se přitiskla ke stromu a hrůzou sotva dýchala. Karkulka uchopila suchou větev a připravila se na její obranu.
Netvor strašlivě zachrčel a vrhl se po Karkulce. Ta švihla větví tak silně, že ho odpálkovala na druhý konec lesa. Rozzuřený „had“ dopadl přímo na palouk, kde se pásla nic netušící rodinka srnců. Co následovalo, nemusím ani popisovat. Byl to hrozný masakr.

  Před dívkami se vynořila temná silueta zakletého zámku. Polorozbořené věže se hrozivě tyčily k blankytné obloze. Celý komplex oprýskaných budov byl kupodivu ozdoben závěsy červených muškátů. V rozbitých oknech kdosi narychlo pověsil růžové záclony a nad hlavním vchodem blikal fialový neon „Pension u Zvířátka“.
„Tak tady budeme zatím bydlet!“ pronesla šťastně Pamela, „Vypadá to tady stylově, že?“
Karkulka jen zakývala hlavou a prohlédla si znovu svůj nový domov.
„No, to se máme na co těšit!“
Sotva obě dívky přistoupily k hlavnímu vchodu, obklopila je ozvěna vábivé melodie. Obloha se prudce zatáhla šedými mraky a stromy začaly tancovat do rytmu. Vzduchem se nesla líbivá píseň: „ Jsme prostitutky, holky jako květ, z E55, vyspíme se s tebou hned!“
Velká dubová vrata se sama otevřela a do lesa vpluly dvě éterické hostesky v bílých průsvitných šatech.
„Nové posily do našich řad!“ pronesla jedna z nich radostně, „Buďte tu jako doma!“
„Tak tady se mi bude rozhodně líbit!“ usmála se Pamela a mrkla spiklenecky na Karkulku.
„Kam jsem se to jen dostala!“ zaúpěla Karkulka a obrátila oči v sloup.

A tak Pamela s Karkulkou našly nový domov i zaměstnání.  A dokud jim nedošly sliny, bydlí  tam dodnes.

Epilog
Pokračování neplánuji. Možná časem. V nejlepším se má přestat.

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'aldebaran', 14.12.2004 14:46.

Názory čtenářů
14.12.2004 12:45
Kodynie
Tak jsem si sem odskočila od práce jen na malou oddychovku. Neprohloupila jsem, pobavilo mne to. Tak zase někdy příště. ;-)
14.12.2004 15:50
fungus2
Též jsem se pobavil***
14.12.2004 22:20
JaP
nejlip***
15.12.2004 11:58
Humble
Bóóže :o)*
16.12.2004 18:09
Hester
jojo, dobrý :-) *
17.12.2004 13:24
karel_letoun
Přestat si měl už dávno. Stejně je to pitomost.
17.12.2004 14:44
Kodynie
karel_letoun napsal(a):
Přestat si měl už dávno. Stejně je to pitomost.
Kajíku, napiš nám nějaké moudré dílko, ať nás povzneseš nad malost tohoto světa. Chceme dlít s Tebou v Tvých výšinách. ;-)
20.12.2004 13:15
karel_letoun
Hele chlapče, já neumím psát moudře, to umíš zřejmě jenom ty. Nikoho nechci nikam povznášet, to musí každý sám. Do svých "výšin" nikoho neberu, to je moje soukromí, asi jako ho má každý z nás. A jen sem se vyjádřil. Asi bys mě nejradši usek ruku abych nemohl psát to, co se ti nelíbí. A nebo bys mě chtěl ukamenovat? Takový lidi já dobře znám ...
20.12.2004 22:10
Kodynie
karel_letoun napsal(a):
Hele chlapče, já neumím psát moudře, to umíš zřejmě jenom ty. Nikoho nechci nikam povznášet, to musí každý sám. Do svých "výšin" nikoho neberu, to je moje soukromí, asi jako ho má každý z nás. A jen sem se vyjádřil. Asi bys mě nejradši usek ruku abych nemohl psát to, co se ti nelíbí. A nebo bys mě chtěl ukamenovat? Takový lidi já dobře znám ...
Pořád mi říkáš chlapče? A nedáš si pokoj a nedáš si pokoj. Máš pravdu, jsem chlapec, jen klamu tělem. ;-)
PS: Kamenovat Tě nebudu, ukamenuj se sám.
22.12.2004 10:48
karel_letoun
Kodynie napsal(a):
karel_letoun napsal(a):
Hele chlapče, já neumím psát moudře, to umíš zřejmě jenom ty. Nikoho nechci nikam povznášet, to musí každý sám. Do svých "výšin" nikoho neberu, to je moje soukromí, asi jako ho má každý z nás. A jen sem se vyjádřil. Asi bys mě nejradši usek ruku abych nemohl psát to, co se ti nelíbí. A nebo bys mě chtěl ukamenovat? Takový lidi já dobře znám ...
Pořád mi říkáš chlapče? A nedáš si pokoj a nedáš si pokoj. Máš pravdu, jsem chlapec, jen klamu tělem. ;-)
PS: Kamenovat Tě nebudu, ukamenuj se sám.
Vidím, že tě to prudí, ten chlapec, dělám to pro svoje potěšení protože dobře vím, žes ženská (?). Kamenovat se nebudu, můžeš mě skočit na cara.
22.12.2004 11:13
Kodynie
karel_letoun napsal(a):
Vidím, že tě to prudí, ten chlapec, dělám to pro svoje potěšení protože dobře vím, žes ženská (?). Kamenovat se nebudu, můžeš mě skočit na cara.
Mne to neprudí, jen mne tím utvrzuješ, že jsi hulvát a vůbec gentleman, který ví jak se chovat k dámě. Toť vše.
27.12.2004 11:52
karel_letoun
Kodynie napsal(a):
karel_letoun napsal(a):
Vidím, že tě to prudí, ten chlapec, dělám to pro svoje potěšení protože dobře vím, žes ženská (?). Kamenovat se nebudu, můžeš mě skočit na cara.
Mne to neprudí, jen mne tím utvrzuješ, že jsi hulvát a vůbec gentleman, který ví jak se chovat k dámě. Toť vše.
Pusinko, nemáš pravdu. Když si z tebe dělám legraci ještě neznamená, že jsem hulvát. A myslím si, že jsem slušný chlapec, umím se chovat ve společnosti i k ženám. Nedej na první? a krátký nic neříkající dojem. Přeji ti hezký den plný úsměvů.
28.12.2004 10:45
Kodynie
karel_letoun napsal(a):
Pusinko, nemáš pravdu. Když si z tebe dělám legraci ještě neznamená, že jsem hulvát. A myslím si, že jsem slušný chlapec, umím se chovat ve společnosti i k ženám. Nedej na první? a krátký nic neříkající dojem. Přeji ti hezký den plný úsměvů.
Fajn, když si ze mne děláš legraci, tak mi tam příště přihoď aspoň smajlíka, abych věděla odkud vítr vane. ;-) Jsem někdy strašně natvrdlá. Taky Ti přeji příjemný den. :-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)