kam to spěcháš, holka?
nostalgicky hledím na dobu své rané puberty
chudák, jak se topí v alkoholu
vznáší se v oparu cigaretového kouře

taková rozmazaná, neurčitá
jako vypadá svět když si poprvé práskneš
je mi patnáct
a potřetí končím s kouřením

ptám se sama sebe
kam to vlastně pospíchám
na dně půllitrů hledám odpověď
na ty otázky co se tak krčej
tam vzadu Neumim je vyslovit

A když se dovim pravdu, jdu jí
obrousit ty vostrý hrany co mě řežou
zneškodňuju pravdu tim množstvím jedů
co si se suverénnim úsměvem vhánim do těla

a pak se sama sebe ptám:
kamže to vlastně spěcháš?