Dílo #11885
Autor:midiman
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:06.12.2004 08:46
Počet návštěv:1143
Počet názorů:8
Hodnocení:6

Bez názvu

Když někdo lehne popelem
budeme náhle sami na světě

Třeskutě sami
se všemi nevyslovenými slovy
jimiž se nelze vyplatit
z předem ohlášeného boje
na smrt a na život

Drobnými krůčky
a se spoutanými křídly
zaskočené srdce bije
do hrudi i do bronzu
do zbytků jeho duše

Cosi v nás klečí
úplně na kolenou
a prosí o milost
za pozůstalé

Epilog
Omlouvám se za patos a klišé... a nechce se mi vysvětlovat...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'midiman', 06.12.2004 10:39.

Názory čtenářů
06.12.2004 14:42
Seregil
vše vyřčeno.. líbí se mi a to hodně....**
06.12.2004 16:23
Hester
něčím mi připomněla písničku od Fleretu - Pozdě na hlasitou hudbu... vlastně i ta předchozí.
06.12.2004 20:46
nympha_Echo

konec...
06.12.2004 21:29
Jeff Logos
působivé a ovlivňující
16.12.2004 10:00
Poutník
*****
Cosi v nás klečí
úplně na kolenou
a prosí o milost
za pozůstalé

TIP
18.01.2005 04:40
random_night
22.02.2005 22:25
Wiki
Cosi v nás klečí
úplně na kolenou
a prosí o milost
za pozůstalé..........*
24.04.2005 09:16
Yfča
Konec!*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)