Svléknu tě jak podzim

sevřeným vzletem

slova dál bloudí

v úklonkách potulek

listopadových odstínů.

Rameny držíš

pohyby šatů

chci táhnout druhý

figurkou šachu

než vrátím tě jaru

vyměněnou za mat

svázané růže.

Nevrátím sny

slepým sopkám

ať dál bloudí

v zatmění listů

mementu pro dva.