Pochybnost zda Hermannovi stojí -
mysl hlodá, hlodá, hlodá, hlodá,
ta rána se už nezahojí -
na srdci bodá, bodá, bodá, bodá...

Jen jizva v srdci Trudy -
a krev z ní stéká, stéká, stéká, stéká,
jíž zjitřily sousedky, ty zrůdy -
trápení ji čeká, čeká, čeká, čeká...

Bláhová každý večer snívá -
v myšlenkách smilní, smilní, smilní, smilní,
že ráno ukojena bývá -
jen marně vilní, vilní, vilní, vilní...

Zbylo jen umění prstů, jen síla jazyka -
Trudy jsi už velká holka, ta přece nevzlyká...