Seru na dlažbu v pyžamu morbidní céčka,

v hlavě mám slámu a v očích véčka.

Potřebuji nějakou běhnu,

co má obludně rozslintanou tlamu.

A v ní kousek slaniny,

krvežíznivé feminy.

Bude tak vypatlaná

a přejedená.

Že si bude muset prdnout

a tu svoji macatou prdel zvednout.

Jinak by se mi mohla podělat přímo do peřin

a to já vím.

Že byl bych nemilosrdný

a zrůdný.

Vyrval bych ji plíce z těla,

až by jako operní pěvkyně pěla.

Ódu na radost

a já měl bych toho dost.

A tak bych ji narval do šroťáku na jabka

a udělal z ní krvavě masitá párátka.