že jsem jak přesyp písečný

ten taxíkář, který mě v noci vezl

od dcery (a taky od nejzrzavější

nejrozcuchanější

nejhlučnější vnučky

ze všech vnuček

co svět bábám nadělil)

ten taxíkář byl, nu, jak by řekla dáma

lehce nevyrovnaný

velké zdravé sexistické zvíře

které veze divnou bábu

v podivné čepičce

s čoklem na laně

poslední dobou mi to nesluší

jsem bledá, a vrásky jako vrypy v poli

se ostře rýsují, a taky jizvy

ty černě obkroužené oči

a taky kameny, žuly

a drobné křemínky

vítr mě přesypává

ty nejdrobnější částice

už dávno dávno odvál.

Se všemi těmi igelitkami

které jsem s sebou vlekla

s tím čoklem chlupatým

v té divné čepičce

po všech těch máslových lososech

po všech těch pusinkách

něžném špitání

letmém dotýkání

jsem se usmívala

jen tak

zbůhdarma