já prostě neumím pojmenovávat básničky... ani to nechci... ale důležité je, že tahle je stará pár hodin. už asi rok jsem nic nenapsala, dnes se mi konečně zachtělo...

jak tělo bez duše

vůbec nic netuše

přemýšlím v den všední

o temných záhadách – léta živých

starých, neposledních

jsou-li staré, i já jsem

patří už tak ke mně

jako spousta dávných jmen

jako tahle země

kráčím po ní s jistotou

že mě neochrání

před bolestnou nicotou

před mou vlastní zbraní