LiTerra

Dílo #10750

Autor:

Levandule

Druh:

<žádný>

Kategorie:

Poezie/Volné verše

Zóna:

Jasoň

Datum publikace:

21.10.2004 22:05

Počet návštěv:

1593

Počet názorů:

Hodnocení:

její vlasy v záři
dohasínajícího podzimního slunce
svítily skoro jasněji
než paprsky
vycházející z vozu
boha tepla a světla

přesto se jí vevnitř všechno stmívalo
když myslela na toho pána v klobouku
co byl jejím protivem odrazem
měsícem se kterým se
stále míjela jako se
míjí ti dva na obloze
a přesto na něj
nedokázala nemyslet
únava ji přemáhala
lehla si na ještě prohřátou

                          zemi a oči            mhouřila než
                         je zavřela               docela potom
                        upadla do                  neklidného sp
                       ánku přiše                   l kdosi v klobo
                      uku a dlou                      ho se na ni dí
                      val ale ne                        chtěl ji budit

odešel jen ráno měla o několik zlatavých vlasů míň a vedle ležely...