Zamknul jsem se ve skřini. Symetrie ve tmě. Empatie bere za kliku. Dveře dnešní noci zůstanou ti v paměti. Zítra zapomeneš,že svítí hvězdy, však uslyšíš jak na zem dopadají. Tmu kradu očima. Neodpovídám na otázky, co nestihnu předložím si k večeři. Barvy tam venku nezmění svůj odstín, lidé též ne. Tak promluv z plnejch plic! Zaklínadla nebo modlitby, poslouchám tě! Absoulutní ticho dostalo pojď ke mě. Bůh? kdo potvrdí ti, že vzpomněl si i na Tebe? Nebo absolutní konec? Tmu kradeš očima, zamčený semnou ve skříni,umlčený tím, co stane se zítra.Nedýcháš a o večeři se podělíme a z plnejch plic neřeknem vůbec nic.
Epilog
netřeba
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Dead Angel', 24.10.2004 14:48.